30 Cdo 4918/2010
Datum rozhodnutí: 22.06.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 30 Cdo 4918/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobce R. V. zastoupeného Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, U Zámeckého parku 221/5, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 200.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 107/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2010, č. j. 51 Co 197/2010-49, takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 12. 11. 2009, č. j. 41 C 107/2009-30, uložil žalované zaplatit žalobci částku 24.000,- Kč, žalobu do zbývající částky 176.000,- Kč zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku tak, že žalobu do částky 24.000,- Kč zamítl; rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. V zamítavém výroku zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, kterým se domáhá jeho zrušení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť směřuje do výroku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.) dále jen o. s. ř.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V předmětné věci dovolání není přípustné, jelikož dovoláním dotčeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (§ 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).
Dovolací soud z tohoto důvodu dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. června 2011
JUDr. František I š t v á n e k , v. r. předseda senátu