30 Cdo 4735/2014
Datum rozhodnutí: 26.11.2014
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 4735/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou, v právní věci žalobkyň a) H. P. , a b) L. P., zastoupeným JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 6, proti žalovaným 1) S. H. , zastoupené Mgr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Benešova 8, a 2) Hypoteční bance, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 13584324, zastoupené JUDr. Jaroslavem Hrouzkem CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Palác Riesů, Pánská 6, o určení vlastnického práva, o určení neexistence zástavního práva, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 4 C 207/2010, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 13 Co 484/2011-182, takto:

I. Řízení o dovolání žalované 1) se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná 1) (dále jen dovolatelka ) podala proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále již odvolací soud ) ze dne 7. listopadu 2013, č. j. 13 Co 484/2011-182, včasné dovolání směřující proti výrokům I., II. a III. Okresní soud Brno venkov (dále již soud prvního stupně ) usnesením ze dne 24. ledna 2014, č. j. 4 C 207/2010-195, vyzval chybně žalovanou 1), aby zaplatila soudní poplatek za dovolání, který činí podle položky 4 odst. 1 a) Sazebníku soudních poplatků 5.000,- Kč a podle položky 4 odst. 1 c) Sazebníku soudních poplatků 2.000,- Kč . Toto žalovaná 1) učinila a částku 7.000,- Kč zaplatila dne 27. března 2014.
Protože dovolání podléhá poplatkové povinnosti podle Položky 23 předmětného Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a nikoli podle Položky 4, bylo dovolání vráceno Nejvyšším soudem České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) soudu prvního stupně, aby žalovanou 1) dodatečně vyzval k doplatku soudního poplatku a poučil dovolatelku o následcích v případě nezaplacení soudního poplatku.
Poté, co soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 22. září 2014, č. j. 4 C 207/2010-209, dovolatelku doplacení soudního poplatku za dovolání proti výroku I. Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2014, č. j. 13 Co 484/2011-182, ve výši 5.000,- Kč, a proti výroku II. citovaného rozsudku ve výši 8.000,- Kč, a poučil ji o následcích nedoplacení poplatku, předložil věc opět dovolacímu soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. ) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o.s.ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Poplatková povinnost spojená s podáním mimořádného opravného prostředku, je jednou z odstranitelných podmínek řízení. Nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, soud řeší v závislosti na povaze podmínky řízení; nezdaří-li se za použití vhodných opatření tento nedostatek odstranit, soud řízení také zastaví.
Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyly splněny podmínky dovolacího řízení, tj. nebyl dovolatelkou doplacen soudní poplatek ve výši 13.000,- Kč (5.000,- Kč za dovolání proti výroku I. + 8.000,- Kč za dovolání proti výroku II.), Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 věta před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je důsledkem aplikace § 243b, § 224 odst. 1, § 151 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (per analogiam), neboť dovolatelka s ohledem na výsledek tohoto dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, stejně jako žalobkyně, které se vyjadřovaly k dovolání z věcných důvodů, takže jejich vyjádření nelze (z hlediska výsledku, jak bylo v daném případě Nejvyšším soudem rozhodnuto) považovat za účelně vynaložený výdaj (odměnu a náklady advokáta žalobkyň).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu