30 Cdo 4634/2015
Datum rozhodnutí: 22.10.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



30 Cdo 4634/2015

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem ve věci žalobkyně I. V. , zastoupené Mgr. Barbarou Martinů, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská 643/39, proti žalované České republice Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o náhradu škody ve výši 3 146 Kč a 490 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 155/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2015, č. j. 69 Co 172/2015-35, takto:

I. Dovolání se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 11. května 2015, č. j. 69 Co 172/2015-35, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 24. března 2015, č. j. 26 C 155/2014-22, kterým bylo rozhodnuto, že se zastoupení žalobkyně Ing. J. R. nepřipouští.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Napadené usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 22. června 2015 (Ing. J. R. bylo napadené usnesení doručeno dne 25. června 2015). Žalobkyně podala prostřednictvím své právní zástupkyně Mgr. Barbary Martinů dne 11. srpna 2015 blanketní dovolání, které bude následně řádně odůvodněno. Posléze soudu předložila plnou moc pro Mgr. Martinů ze dne 31. července 2015 (odeslanou soudu dne 17. srpna 2015). Dne 1. září 2015 bylo do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 1 odesláno doplnění blanketního dovolání.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 241b).
Posuzované blanketní dovolání ze dne 11. srpna 2015 (soudu odeslané dne 11. srpna 2015) bylo žalobkyní podáno včas, avšak neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně neuvedla, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nevymezila důvod dovolání, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se domáhá (dovolací návrh). Žalobkyně v dovolání pouze uvedla obecné náležitosti dovolání podle § 42 odst. 4 o. s. ř. a označení rozhodnutí, proti kterému směřuje.
Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, ani vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§ 241b odst. 3 věta první o. s. ř.), aniž by soud byl povinen o tom dovolatele poučit a k doplnění dovolání jej vyzvat § 243b o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013). Rovněž Ústavní soud potvrdil, že [n]áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou ( ) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2015, sp. zn. II. ÚS 2716/13).
Doplnění blanketního dovolání ze dne 31. srpna 2015 (soudu odeslané dne 1. září 2015) bylo odesláno až po uplynutí lhůty k podání dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř.), Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout.
Nejvyšší soud pro úplnost uvádí, že marným uplynutím propadné (prekluzivní) lhůty podle § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny (§ 241b odst. 3 o. s. ř. a § 243b o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2015

JUDr. Pavel S i m o n předseda senátu