30 Cdo 4507/2015
Datum rozhodnutí: 03.02.2016
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř., § 138 odst. 1 o. s. ř., § 241 o. s. ř.



30 Cdo 4507/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 97/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2015, č. j. 35 Co 295/2015-133, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.
O d ů v o d n ě n í :


Žalobce podal dovolání: Do usnesení os. Praha2 z 12. 6. tr. pod čj. 21 C 97/11-123 ve spojení s usnesením KS-Praha čj. 35 C 295/15-133. Dovolací soud obsah podání [které (stejně jako mnohá jiná podání žalobce) obsahuje hojné nesprávnosti v psaní] posoudil tak, že toto podání (krom dalších návrhů) představuje dovolání směřující proti usnesení Městského soud v Praze ze dne 13. 8. 2015, č. j. 35 Co 295/2015-133, potvrzujícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 6. 2015, č. j. 21 C 97/2011-123, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce věrohodně nedoložil svou majetkovou, sociální a výdělkovou situaci. Žalobce nijak nevysvětlil, odkud pochází finanční prostředky na úhradu rozdílu mezi příjmy a výdaji žalobcem tvrzenými. Žalobce je vlastníkem několika nemovitostí, a to pozemků v katastrálním území Č. a katastrálním území P. a rodinného domu. Tyto nemovitosti žalobce v prohlášení neuvedl a neprokázal, že by byl nemajetným, když by právě prostřednictvím uvedených nemovitostí mohl získat finanční prostředky. Soud prvního stupně tudíž dospěl k závěru, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tudíž není splněna první podmínka pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně rovněž uvedl, že žalobce uplatňuje svá práva svévolně, neboť podává desítky neodůvodněných a mnohdy neprojednatelných žalob, čímž zatěžuje soud a zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků jen tehdy, odůvodňují-li to jeho poměry a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Výjimečnost postupu dle § 138 odst. 1 o. s. ř. vyžaduje, aby účastník své poměry v úplnosti prokázal. Žalobce neprokázal, z čeho hradí všechny své životní náklady, a zamlčel podstatnou část svých majetkových poměrů. Žalobcovo prohlášení o majetkových poměrech tedy nelze považovat za věrohodné. Odvolací soud doplnil, že je mu známo též z jeho úřední činnosti, že se žalobce stal vlastníkem jak peněžitých prostředků, tak i značně hodnotného majetku. Skutečnosti, jež odůvodňují závěr, že žalobcovy majetkové poměry jsou oproti běžné populaci České republiky nadstandardní, žalobce zamlčel. Odvolacímu soudu je rovněž známo, že žalobce opakovaně podává značné množství žalob a dalších podání, ve kterých není v naprosté většině úspěšný. Rozhodnutí odvolacího soudu žalobce automaticky napadá dovoláním a současně žalobou pro zmatečnost i na obnovu řízení. Jako zjevně bezúspěšné jsou opakovaně odmítány i žalobcovy ústavní stížnosti. Dle názoru odvolacího soudu na postup žalobce dopadají závěry obsažené např. v usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, v němž uvádí, že jej odůvodní následně (zřejmě po rozhodnutí soudu o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost, jež současně podává).
Nejvyšší soud usnesením ze dne 21. 10. 2015, č. j. 30 Cdo 4507/2015-139, dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení a zvolil si zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolatel byl též poučen o následcích nečinnosti. Na výzvu, jež byla dovolateli doručena dne 26. 10. 2015, dovolatel nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
V daném případě se dovolací soud ztotožnil se závěrem soudů nižších stupňů, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolatel věrohodně nedoložil své majetkové poměry, což je zřejmé již ze samotných podání dovolatele obsažených v soudním spisu. Ačkoliv dovolatel v prohlášení o majetkových poměrech neoznačil žádný majetek větší hodnoty, v jiných svých podáních hovoří např. o škodách vznikajících na jeho nemovitostech, či výslovně označuje své pozemky parcelními čísly. V podání ze dne 17. 7. 2015, v němž dovolatel reaguje na výzvu k doplnění odvolání proti usnesení obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 6. 2015, č. j. 21 C 97/2011-123, pak dovolatel též uvádí, že není povinen prodávat svůj majetek. Za uvedených okolností nevzniká pochyb, že dovolatel pravdivě nedokládá své majetkové poměry s cílem, aby náklady jeho zastoupení nesl stát.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a 243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. 2 2016
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu