30 Cdo 4441/2016
Datum rozhodnutí: 13.02.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř., § 30 o. s. ř., § 138 odst. 1 o. s. ř.



30 Cdo 4441/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem ve věci žalobce M. V., o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10250/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2016, č. j. 22 Co 317/2016-225, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 15. 4. 2016, č. j. 32 Nc 10250/2014-166, odmítl návrh žalobce na zahájení řízení, neboť neobsahoval zákonné náležitosti žalobce neuvedl, koho a z jakého důvodu hodlá žalovat a chyběl žalobní návrh. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 5. 2016, č. j. 22 Co 213/2016-188, usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na zahájení řízení potvrdil.
Žalobce požádal o ustanovení advokáta k sepsání dovolání (č. l. 189). Soud prvního stupně návrh na ustanovení zástupce pro podání dovolání zamítl (usnesením ze dne 21. 6. 2016, č. j. 32 Nc 10250/2014-192) a odvolací soud jeho rozhodnutí k odvolání žalobce potvrdil (usnesením ze dne 22. 8. 2016, č. j. 22 Co 317/2016-225). Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 231).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Posuzované dovolání je zjevně bezúčelné za situace, kdy již uplynula lhůta pro podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu č. j. 22 Co 213/2016-188, pro jehož podání žalobce žádá o ustanovení advokáta (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Ustanovení advokáta by nemohlo přivodit pro dovolatele příznivější výsledek řízení. Za této situace by podání (opožděného) dovolání proti usnesení č. j. 22 Co 213/2016-188 bylo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (§ 30 ve spojení s § 138 odst. 1 o. s. ř.).
Protože Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro podání dovolání a pro zastupování žalobce v řízení o dovolání, a protože žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. února 2017

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu