30 Cdo 4365/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 3030 o. z.



30 Cdo 4365/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce města Kyjov , se sídlem v Kyjově, Masarykovo nám. 30, identifikační číslo osoby: 002 85 030, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Jouklem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 4, proti žalovanému B. Ž. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 7 C 136/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2015, č. j. 38 Co 425/2012-283, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zdeňka Joukla, advokáta se sídlem v Brně, Jakubské nám. 4.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Nejvyšší soud České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) konstatuje, že dovolání žalovaného (dále již dovolatel ) proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále již odvolací soud ) není ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu se (z hlediska rozhodování o vlastnictví k předmětným nemovitostem) v řešení předběžné právní otázky platnosti předmětného právního úkonu neodchyluje od právních závěrů obsažených v kasačním rozsudku (v této věci) dovolacího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3996/2014, přičemž dovolací soud nemá žádný důvod se od v posledně cit. rozhodnutí judikovaných závěrů stran podmínek při nakládání s obecním nemovitým majetkem jakkoliv odchýlit, tedy (oproti přesvědčení dovolatele) nemá za to, že by tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka měla být posouzena jinak. Přitom skutková či právní polemika dovolatele s odvolacím soudem sama o sobě nezakládá (založit nemůže) přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Nelze ani dovodit, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu v řešení právní otázky platnosti smlouvy o převodu obecního majetku bylo v kolizi s judikaturou dovolacího soudu či Ústavního soudu, na kterou dovolatel ve svém dovolání odkazuje. Je přitom zapotřebí si uvědomit, že při používání judikatury je nutno vždy velmi pečlivě zohlednit jedinečné skutkové okolnosti toho kterého rozsouzeného případu a současně též přihlédnout i k případné speciální právní úpravě, což v daném případě je představováno též pravidly obsaženými v obecním řízení (z hlediska tvorby vůle obce coby veřejnoprávní korporace - a jejího projevu navenek).
Nedůvodně pak dovolatel ve své argumentaci odkazuje na § 3030 o. z., které v daných poměrech nebylo možné aplikovat. K tomu Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 16. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 3612/2014 (jenž bude v nejbližším období publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, neboť občanskoprávní a obchodní kolegium rozhodlo o jeho publikaci v této sbírce) vyložil, že přechodné ustanovení § 3030 zákona č. 89/2012 Sb. (stanovící, že I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I. ) nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení § 1 až 14 zákona č. 89/2012 Sb. na dříve (do 31. 12. 2013) vzniklé právní vztahy (poměry).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.).
Závěrem dovolací soud poznamenává, že dne 18. ledna 2015 obdržel elektronickou cestou od advokáta dovolatele podání označené jako Oznámení o ukončení právního zastoupení žalovaného , v němž je sice oznamováno, že došlo k ukončení právního zastoupení žalovaného k datu 14. ledna 2016, jako odvolatele, kdy spis byl postoupen NS ČR dne 1. 10. 2015 s tím, že je žádáno, aby byl v této věci obesílán přímo žalovaný , avšak s tímto podáním nelze spojovat procesní důsledek, který je předvídán v souvislosti s vypovězením plné moci zástupcem (advokátem) ve smyslu § 28 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomu rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2016

JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu