30 Cdo 4339/2013
Datum rozhodnutí: 26.02.2014
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 4339/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněné G. N. S. , proti povinnému V. A. S. , zastoupenému Mgr. Marií Kůrkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Školní 10, pro 2,726.430,- rublů s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Kladně pod sp. zn. 58 EXE 943/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 11. června 2013, č. j. 17Co 194/2013-105, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozhodnutí ze 17. prosince 2012, č. j. 58 EXE 943/2012-92, jímž okresní soud nařídil exekuci (vykonatelného rozhodnutí Sovětského obvodního soudu města Tula z 29. srpna 2011, č. j. 2-1497/11). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oprávněná splnila všechny předpoklady stanovené Dvoustrannou mezinárodní smlouvou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních z 12. srpna 1982 pro uznání a výkon rozhodnutí.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno 11. června 2013, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout.
Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle první věty ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 237a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Jelikož povinný své dovolání ze 16. září 2013 o shora uvedené náležitosti v dovolací lhůtě nedoplnil, Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. února 2014

JUDr. Vladimír M i k u š e k předseda senátu