30 Cdo 4281/2007
Datum rozhodnutí: 02.07.2009
Dotčené předpisy:





30 Cdo 4281/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce P. M., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému M. P., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 49.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 14 C 167/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. listopadu 2006, č.j. 8 Co 464/2006-166, takto:


I. Dovolání žalobce se odmítá.


II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.


Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):


Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 8. září 2005, č.j.


14 C 167/2001-142, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 49.000,- Kč s příslušenstvím (specifikovaným úrokem z prodlení ze žalované částky), a žalobci uložil povinnost, aby zaplatil žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 14.637,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.


K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. listopadu 2006, č.j. 8 Co 464/2006-166, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.


Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam; rozhodnutí odvolacího soudu je v návaznosti na skutková zjištění nalézacího soudu v souladu s hmotným právem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.8. 2008, č.j. 33 Odo 1109/2006, a v něm judikovaný závěr, že ustanovení § 107 odst. 3 obč. zák. míří na případy synallagmatických závazků, kdy na jedné straně stojí právo, které se promlčuje, a na druhé straně právo nepromlčitelné, tedy především případy, kdy proti sobě stojí právo na vydání peněžitého plnění vůči vlastnickému právu), není v rozporu se stávající judikaturou dovolacího soudu a nezahrnuje posouzení takové právní otázky, která by v konečném účinku mohla mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů. Dovolatel ostatně ve svém dovolání ani nevymezil právní otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního významu; k doplňujícímu podání dovolatele, které učinila jeho advokátka, jež se současně ztotožnila s dovoláním dovolatele, ve smyslu § 241b odst. 3 o.s.ř. přihlížet nelze, neboť toto doplňující podání bylo učiněno již po propadné lhůtě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejnění pod č. 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).


Brojil-li současně dovolatel v dovolání proti dokazování v nalézacím řízení, uplatňoval tak ve skutečnosti dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. využít nelze. Ani k dovolatelem uplatněné námitce, že žádný z jmenovaných soudů neprovedl odstranění vad, kterými rozsudek o.s. ve Frýdku-Místku č.j. 14 C 167/2001-147 ze dne 8. 9. 2005 trpí , nebylo možno přihlédnout, neboť případnými vadami řízení (i když nebyly v dovolání uplatněny) by bylo lze se zabývat pouze v případě přípustnosti dovolání (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.), o kterýžto případ se zde nejedná.


Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly


v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (§ 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 1.957,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).


Celkovou částku 12.257,- Kč je žalobce povinen zaplatit v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalovaného v dovolacím řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 2. července 2009


JUDr. Karel Podolka, v. r.


předseda senátu