30 Cdo 4277/2011
Datum rozhodnutí: 18.04.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




30 Cdo 4277/2011

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce S. M. , proti žalovanému Městu Zábřeh , se sídlem v Zábřehu, Masarykovo nám. 6, o obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 349/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. března 2011, č.j. 1 Co 51/2011-183, takto:

Dovolání žalobce se odmítá .
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243c odst. 2 o. s. ř.) :

V záhlaví cit. usnesením Vrchní soud v Olomouci (dále již odvolací soud ) potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. prosince 2010, č.j. 23 C 349/2010-159, jímž uvedený soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a nevyhověl jeho žádosti o ustanovení zástupce (z řad advokátů).
Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání žalobce (dále též dovolatel ), které však není přípustné. Občanský soudní řád v ustanovení § 239 o. s. ř. uvádí usnesení odvolacího soudu jen procesní povahy (bez vztahu k věci samé), proti nimž je dovolání přípustné. Výčet těchto usnesení je taxativní, a proto proti jiným, zde neuvedeným usnesením odvolacího soudu procesní povahy (např. proti usnesení odvolacího soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, nebo o tom, že se účastníku neustanovuje zástupce z řad advokátů), nelze podat dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání dovolatele, které směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Nejvyšší soud - z důvodu nepřípustnosti dovolání ani nevedl žalobce k odstranění vad dovolání a podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení, a to s ohledem na ustanovení § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř. Podle posledně zmiňovaného ustanovení totiž není-li splněna podmínka uvedená v § 241 (povinné zastoupení, pozn. Nejvyššího soudu), postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. dubna 2012
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu