30 Cdo 4208/2009
Datum rozhodnutí: 10.03.2010
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.




30 Cdo 4208/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce J. Č. , zastoupeného Mgr. Danielou Přibylovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Koubkova 1726/8, proti žalovaným 1) České správě sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 5, Křížová 25, 2) Všeobecné fakultní nemocnici, poliklinice Klimentská, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 2, zastoupené JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Kladská 5, 3) České republice Ministerstvu zdravotnictví ČR, se sídlem v Praze 2, Palackého nám. 4, 4) České republice Policii ČR Středočeského kraje, se sídlem v Praze 5, Na Baních 1304, 5) České republice Policii ČR, Správě hl. m. Prahy, se sídlem v Praze 4, Kongresová 2, 6) České republice Městskému úřadu Černošice, se sídlem v Černošicích, Riegerova 1209, 7) Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem v Praze 2, Podskalská 19, 8) MUDr. J. R., 9) MUDr. B. Š., a 10) MUDr. V. R., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 124/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2006, č.j. 1 Co 132/2005-164, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. ledna 2006, č.j. 1 Co 132/2005-164, zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2004, č.j. 36 C 124/2004-125, ve znění usnesení ze dne 13. ledna 2004 (správně 2005) č.j. 36 C 124/2004-133, ve vztahu k žalované 1) a žalovanému 7) a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.). Jinak uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze ve věci samé potvrdil (výrok II.) a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu (doručeného zástupkyni žalobce dne 22.6.2006) podal žalobce dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody (tzv. blanketní dovolání). Na základě výzvy soudu prvního stupně k odstranění nedostatků podaného dovolání ve stanovené lhůtě 20 dnů, doručené zástupkyni žalobce dne 15.6.2007, bylo dovolání prostřednictvím zástupkyně žalobce doplněno v určené lhůtě, když bylo soudu doručeno dne 11.7.2007. Doplněné dovolání co do vymezení dovolacích důvodů však bylo neúplné, neboť obsahovalo pouhou citaci textu ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. a odkaz na dřívější podání žalobce.
Podle ustálené judikatury dovolacího soudu pouhá citace textu ustanovení § 241a odst. 2 (případně též odstavce 3) o.s.ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Není-li takto formulované dovolání doplněno o údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ve lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud je bez dalšího odmítne podle § 43 odst. 2 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 31, ročník 2005). Uvedený závěr nemůže změnit ani skutečnost, že dovolání obsahovalo rovněž odkaz na blíže nespecifikované dřívější podání žalobce. Vzhledem k uvedenému dovolací soud podle ustanovení § 43 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 243c odst. 1 o.s.ř. dovolání žalobce odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalovaným podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly a žalobce v něm byl bezúspěšný.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 10. března 2010

JUDr. Karel P o d o l k a , v. r.
předseda senátu