30 Cdo 4171/2014
Datum rozhodnutí: 18.11.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



30 Cdo 4171/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. A. S., proti žalovanému Mgr. Pavlu Dolanskému , soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Beroun, se sídlem v Berouně, Palackého 31/2, o vyloučení věcí z exekuce, vedené Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 348/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 28 Co 263/2013-38, takto:

Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud rozhodnutím označeným v záhlaví potvrdil usnesení ze dne 21. 5. 2013, č. j. 21 C 348/2012-33, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od placení soudních poplatků. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že i kdyby žalobce splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků z důvodů svých poměrů, jeho žaloba je zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Žalobce se žalobou podanou proti exekutorovi domáhá vyloučení věci z exekuce. K takové žalobě však není legitimován. Podle § 267 odst. 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému (ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce) popř. dalšímu oprávněnému (ten, jehož návrh se považuje za přistoupení k řízení) návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Věcně aktivně legitimována k podání žaloby je třetí osoba (osoba rozdílná od oprávněného a povinného), jejíž majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Ačkoli nesplňuje podmínku zastoupení advokátem v tomto dovolacím řízení a sám rovněž nemá právnické vzdělání (§ 241 o. s. ř.), povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí, kterým se dovolací řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 28. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, publikované v časopise Soudní judikatura, 1997, č. 80).
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen o. s. ř. .
Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Dovolatel nijak nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., a tuto skutečnost ani nebylo možné jinak dovodit z obsahu jeho podání, v němž dovolatel opět vyjadřuje nesouhlas s tím, že je exekučně postižena jeho pohledávka za Penzijním fondem České spořitelny a. s., kde spoří z již tak kráceného starobního důchodu. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1, § 243f odst. 2, 3 o. s. ř. odmítl.
K závěru odvolacího soudu, že žalobu Ing. A. S. jako povinného v exekučním řízení, vedeném soudním exekutorem Exekutorského úřadu Beroun Mgr. Pavlem Dolanským (sp. zn. 015 EX 522/2008), jíž se tento povinný domáhá proti pověřenému exekutorovi vyloučení své peněžité pohledávky z exekuce, je skutečně třeba považovat za zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, Nejvyšší soud pro úplnost poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2013, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. listopadu 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu