30 Cdo 414/2013
Datum rozhodnutí: 27.02.2013
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009, § 218 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009, § 239 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009




30 Cdo 414/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice , o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy, o žalobě žalobce na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2009, č.j. 1 Co 75/2010-64, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 23 C 178/2008, o odvolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. prosince 2010, č.j. 1 Co 257/2010-109, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Krajský soud v Ostravě (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 19. října 2010, č.j. 23 C 178/2008-86, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (odst. I. výroku), zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů (odst. II. výroku), žalobci nepřiznal osvobození od soudních oplatků a neustanovil zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (odst. III. výroku) a přerušil řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení do pravomocného rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání žalobce podaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.4.2009, č.j. 1 Co 75/2010-64. ODS.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. prosince 2010, č.j. 1 Co 257/2010-109 odvolání žalobce proti výše uvedenému usnesení soudu I. stupně odmítl pro neodstranění vad dovolání (§ 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř.).
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dovolání. anovení zástupce pro řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem ani nedoložil, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. se nevztahuje na případy, kdy usnesením odvolacího soudu byl odmítnut návrh na zahájení odvolacího řízení (odvolání).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost - § 229 odst. 4 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, publikované v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, č. 72).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.
Pro úplnost dovolací soud uvádí, že dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.4.2009, č.j. 1 Co 75/2010-64 (odst.1 výroku usnesení soudu prvního stupně) bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem tak, že dovolání žalobce usnesením ze dne 7.9.2011, č.j. 30 Cdo 928/2011-127, se odmítá.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. února 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., v. r.
předseda senátu