30 Cdo 4135/2013
Datum rozhodnutí: 29.01.2014
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. ve znění do 31.12.2012, § 241b odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. ve znění do 31.12.2012



30 Cdo 4135/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci žalobce Ing. R. K. , trvalé bydliště neuvedeno, zastoupeného opatrovníkem Mgr. Stanislavem Pulkrabem, asistentem soudce, adresa pro doručování Městský soud v Brně, se sídlem v Brně, Polní 39, proti žalovanému 1) Okresnímu soudu v Hodoníně, se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 4, a 2) Krajskému soudu v Brně , se sídlem v Brně, Rooseveltova 16, o odškodnění z fondu Ministerstva spravedlnosti ČR, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Nc 145/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 7. 2010, č. j. 1 Co 130/2010-146, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:
Napadeným rozhodnutím potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2010, č. j. 25 Nc 145/2008 95, kterým byla odmítnuta žaloba o platbu odškodnění z fondu Ministerstva spravedlnosti ČR .
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem.
Návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení, soud prvního stupně zamítl usnesením ze dne 13. 6. 2011, č. j. 25 Nc 145/2008 206. K odvolání žalobce odvolací soud uvedené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2013, č. j. 1 Co 164/2011 358). V dalším řízení soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení právního zástupce usnesením ze dne 10. 10. 2013, č. j. 25 Nc 145/2008 371, znovu zamítl.
Usnesením ze dne 5. 11. 2013, č. j. 25 Nc 145/2008 - 373, řádně doručeným opatrovníkovi žalobce dne 8. 11. 2013, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, ostatním účastníkům ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první a § 243c odst. 1 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků řízení právo.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 29. ledna 2014
JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu