30 Cdo 4108/2011
Datum rozhodnutí: 31.07.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




30 Cdo 4108/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) M. G., zastoupeného JUDr. Olgou Krejsovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská č. 267/12, a b) M. G., proti žalované obchodní společnosti Economia, a.s. , IČO 00499153, se sídlem v Praze 7, Dobrovského 25, zastoupené JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem v Praze 1, Celetná 26, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 31 C 104/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. července 2011, č.j. 1 Co 109/2011, 1 Co 110/2011-189, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění
(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. listopadu 2010, č.j. 31 C 104/2010-129, mimo jiné výrokem VII. uložil žalované zaplatit žalobci Michaelu Gregorovi na náhradu nákladů řízení částku 4.400,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
K odvolání žalobce a) proti rozsudku soudu prvního stupně do výroku VII. o náhradě nákladů řízení nejprve Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. února 2011, č.j. 31C 104/2010-174, toto odvolání žalobce pro opožděnost odmítl.
Vrchní soud v Praze poté rozsudkem ze dne 26. července 2011, č.j. 1 Co 109/2011, 1 Co 110/2011-189, rozhodl v odvolacím řízení tak, že výrokem I. změnil výše zmíněné usnesení soudu prvního stupně tak, že se odvolání žalobce proti odstavci VII. výroku rozsudku soudu prvního stupně neodmítá, výrokem II. pak rozsudek soudu prvního stupně ze dne 5. listopadu 2010, č.j. 31 C 104/2010-129, ve výrocích I., II., III. a VII. potvrdil. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podal dne 17. října 2011 žalobce dovolání, kterým výslovně napadá pouze výrok II. v části, ve které odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku VII.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř. ) se v daném případě nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání s negativním závěrem.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou vymezeny v ustanoveních § 237 až § 239 o.s.ř. V souzené věci dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. V tomto případě nejde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 o.s.ř., neboť jde o usnesení výlučně procesního charakteru. Současně nejsou naplněny ani předpoklady přípustnosti dovolání vyplývající z ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř.
Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobce a) jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř. za situace, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto, avšak žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. července 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu