30 Cdo 4055/2013
Datum rozhodnutí: 17.12.2013
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 243b o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



30 Cdo 4055/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce B. V. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 292/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2013, č. j. 54 Co 321/2013-33, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto podání žalobce ze dne 12. 11. 2011, ve spojení s podáním ze dne 21. 1. 2012, a to v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení 150.000,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž byla splněna podmínka zastoupení ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř. Řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 8. 2013, č. j. 10 C 292/2011-54, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2013, č. j. 54 Co 444/2013-60.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 10. 2013, č. j. 10 C 292/2011-61, byl žalobce vyzván, aby si pro dovolací řízení v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobci bylo dáno poučení, že nebude-li soudu do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení předložena plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 25. 10. 2013.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2013, č. j. 54 Co 444/2013-60, (kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce) podal žalobce také dovolání, které však bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4181/2013, a to z toho důvodu, že dovolání neobsahovalo zákonem stanovené náležitosti, zejména v něm nebyl vůbec uveden důvod dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jakožto soud dovolací při projednání dovolání a rozhodnutí o něm postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz přechodné ustanovení čl. II, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.) - dále též jen o. s. ř.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, která ovšem není zastoupena.
Dle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.
Dovolací soud přihlédl k tomu, že dovolatel podal dovolání i proti usnesení odvolacího soudu, kterým došlo k potvrzení usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o neustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. V takovém případě by bylo zřejmě namístě vyčkat s rozhodnutím o zastavení dovolacího řízení o dovolání proti potvrzujícímu usnesení o odmítnutí podání až na dobu, kdy dovolateli bude doručeno odmítací usnesení dovolacího soudu, a bylo by též namístě poskytnout dovolateli přiměřenou dobu k napravení nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení. Avšak v daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že dovolání proti usnesení zastavující řízení o žádosti, aby byl dovolateli ustanoven zástupce pro dovolací řízení, bylo odmítnuto z toho důvodu, že nesplňovalo náležitosti stanovené zákonem, zejména postrádalo jakékoliv vymezení dovolacího důvodu. Jestliže tedy dovolatel ani náznakem neuvedl, v čem spatřuje důvodnost dovolání a nenaplnil ani jiné náležitosti zákonem na dovolání kladené (a to ani v elementární rovině), nemohl očekávat, že dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu o zastavení řízení zvrátí. Dovolatel tak nemohl ani předpokládat, že mu nakonec bude zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ustanoven. Proto není ani důvodu, aby s rozhodnutím o zastavení dovolacího řízení dovolací soud vyčkával na doručení odmítacího usnesení či aby dovolateli poskytl dodatečnou lhůtu k napravení nedostatku povinného zastoupení.
Protože tedy dovolatel není právně zastoupen, a tak není splněna jedna z podmínek dovolacího řízení, postupoval dovolací soud podle § 243b o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2013
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu