30 Cdo 4023/2013
Datum rozhodnutí: 26.05.2014
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012



30 Cdo 4023/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněné G. B. , zastoupené Mgr. Ivo Žižkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská 10, proti povinné A. N , zastoupené JUDr. Václavem Liksomerem, advokátem se sídlem v Kralovicích, Markova třída 26, pro 8 211,- Kč, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 23 EXE 15168/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2012, č. j. 14Co 343/2012-70, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Chebu usnesením ze dne 24. 4. 2012, č. j. 23 EXE 15168/2011-36, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Dospěl k závěru, že námitky, které povinná v návrhu uvádí, měla uplatňovat již v nalézacím řízení, což neučinila.
Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že pokud povinná ve svém návrhu na zastavení exekuce argumentuje článkem III. odst. 2 dohody o narovnání ze dne 27. 11. 2008, přehlíží, že tato dohoda byla mezi účastnicemi uzavřena v průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 20 C 108/2008. Součástí dohody bylo, že oprávněná nebude požadovat náhradu nákladů soudního řízení. Současně v článku IV. dohody bylo stanoveno, že povinná se zavazuje uhradit oprávněné částku 12 000,- Kč ve splátkách s tím, že pokud se dostane do prodlení s jakoukoli splátkou, je zbytek nesplaceného dluhu okamžitě splatný. Protože povinná splátkový kalendář nedodržela, oprávněná podala žalobu na zaplacení částky 4 000,- Kč. Na základě zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno a žalované (povinné) bylo uloženo zaplatit náklady řízení, a to usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 8. 2009, č. j. 125 C 83/2009-19, jež je exekučním titulem v projednávané věci.
Povinná v dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) a § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle jejího názoru je třeba k dohodě o narovnání, ačkoliv byla uzavřena v průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 20 C 108/2008, přihlížet i v současném exekučním řízení. Podle této dohody měla povinná uhradit 12 000,- Kč. Tuto částku také dne 23. 3. 2009 oprávněné zaplatila a dále ještě částku 4 000,- Kč. Přesto oprávněná podala žalobu o zaplacení 4 000,- Kč, kterou následně částečně vzala zpět a požadovala zaplatit náklady řízení 8 211,- Kč. Žaloba byla podána bezdůvodně, exekuce tedy měla být zastavena podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 ex. řádu jako nepřípustná, neboť zde jsou důvody, pro které nelze exekuci vykonat. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že povinná ve skutečnosti nesouhlasí s hodnocením důkazů a snaží se z dovolacího soudu učinit další odvolací instanci.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. K okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 se nepřihlíží.
Při přezkumu napadeného rozhodnutí tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolatelka netvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
V souzené věci je exekučním titulem usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 8. 2009, č. j. 15 C 83/2009-19, kterým bylo (mimo jiné) povinné uloženo zaplatit oprávněné 8 211,- Kč. Skutečnost, že před vydáním tohoto usnesení účastnice uzavřely dohodu o narovnání (27. 11. 2008), v níž se oprávněná zavázala, že vezme zpět žalobu ve věci vedené u soudu pod sp. zn. 20 C 108/2008, a že v tomto řízení nebude požadovat náklady, nemůže být důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., týkají-li se zde vymáhané náklady jiného řízení (zahájeného z důvodu, že povinná nedodržela ujednání předchozí dohody). Brojit proti povinnosti zaplatit náklady řízení mohla povinná pouze v nalézacím řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2005, sp. zn. 20 Cdo 457/2005, nebo usnesení ze dne 28. května 2009, sp. zn. 20 Cdo 3535/2007).
Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. května 2014


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu