30 Cdo 3898/2015
Datum rozhodnutí: 04.11.2015
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 3898/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou ve věci nejasného podání žalobce M. V. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10250/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2015, č. j. 22 Co 116/2015-111, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .


O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále již soud prvního stupně ) usnesením ze dne 23. února 2015, č. j. 32 Nc 10250/2014-35, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dospěl totiž k závěru, že v daném případě jde o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva, neboť žalobce nebyl schopen ani po opakovaném doplnění odstranit základní nedostatek svého podání, a to doplnit řádné označení strany žalované. Žalobce za žalovaného nikoho neoznačil a z obsahu podání pak plyne, že to mohou být různé osoby (soudce, státní zástupce, úředníci) či instituce (soudy obecně, Okresní soud v Berouně, Krajský soud v Praze), případně Česká republika. Žalobce opakovaně poukazoval na obsah přiloženého CD nosiče, z něhož si má soud všechno dohledat a přečíst. Soud prvního stupně z tohoto nosiče zjistil, že kromě kopie podání žalobce k témuž soudu neobsahuje navíc jiné dokumenty adresované Obvodnímu soudu pro Prahu 2. CD nosiče obsahují pouze kopie dokumentů, které žalobce v minulosti zasílal nejrůznějším institucím atd.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již odvolací soud usnesením ze dne 25. května 2015, č. j. 22 Co 116/2015-111, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že podání žalobce včetně četných příloh totiž postrádají elementární určitost, pro jaké řízení popř. pro sepsání jaké žaloby by měl být žalobci (nebo snad jeho dcerám) ustanoven zástupce z řad advokátů a pro jaké řízení by měl být osvobozen od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal sám žalobce dovolání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 30. července 2015, č. j. 32 Nc 10250/2014-127, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím ve stanovené lhůtě podal řádné dovolání, s poučením o procesním důsledku, který nastane, pokud si dovolatel ve stanovené lhůtě nezvolí advokáta, který v zastoupení dovolatele podá řádné dovolání (zastavení dovolacího řízení).
I přes uvedenou soudní výzvu si žalobce nezvolil advokáta a neodstranil vytýkané vady dovolání.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit.
Z § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o. s. ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz ) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku nedošlo ani přesto, že žalobce byl soudem prvního stupně k tomu vyzván a poučen o procesním důsledku, který nastane, pokud vytýkaný nedostatek nebude odstraněn, dovolacímu soudu nezbylo, než řízení o dovolání zastavit (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.) zastavit.
Nutno dodat, že i kdyby žalobce požádal o ustanovení advokáta k jeho zastupování v dovolacím řízení, nebylo by možné jeho návrhu vyhovět.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku se pak jedná zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.
Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013).
V daném případě žalobce podal nejasné podání, o kterém podrobně referuje odvolací soud v napadeném usnesení, a na jehož odůvodnění dovolací soud pro stručnost odkazuje. Žalobce přitom nebyl schopen alespoň v základních obrysech v žalobě a v navazujících podáních vylíčit rozhodující skutečnosti ve vztahu k nároku či nárokům, které uplatňuje proti žalované straně, tedy formulovat na základě jakých skutkových okolností se po kom a čeho domáhá. Žalobci je přitom stále zachována možnost, aby před případně zamýšleným soudním uplatněním dosud jím nevyjasněného nároku vůči řádně označenému žalovanému (případně žalovaným) požádal Českou advokátní komoru, aby mu určila advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, případně, aby po vyjasnění, po kom, na základě jakého skutkového základu a čeho se domáhá, znovu požádal před podáním žaloby soud o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nad rámec odůvodnění pro zastavení dovolacího řízení lze závěrem uvést, že i podle Nejvyššího soudu za daného stavu by zde nebyl důvod ustanovit žalobci zástupce z řad advokátů, neboť v tomto případě jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tato okolnost jak již shora bylo uvedeno - však nikterak neznemožňuje žalobci, aby podal řádnou žalobu, v níž alespoň stručným způsobem s odkazem na důkazy k prokázání svých tvrzení - vymezí skutkový rámec své věci, tj. uvede, na podkladě jakých skutkových okolností vyvozuje svůj uplatněný nárok, v níž dále specifikuje žalovanou stranu (fyzickou osobu - označením jejího jména, příjmení, bydliště, popřípadě uvedením rodného čísla, právnickou osobu uvedením obchodní firmy nebo názvu a sídla právnické osoby, jejího identifikačního čísla, označením státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje) a v níž také navrhne, jak by podle něj měl soud rozhodnout, dospěl-li by k závěru, že uplatněný návrh je po právu (např. s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci specifikované peněžité plnění).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. listopadu 2015


JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu