30 Cdo 3888/2016
Datum rozhodnutí: 26.01.2017
Dotčené předpisy: § 138 odst. 1 o. s. ř., § 241b odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 3888/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 32/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2016, č. j. 22 Co 127/2016-191, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015, č. j. 22 Co 289/2015-134).
Odvolací soud potvrdil názor soudu prvního stupně, že žalobkyně nesplňuje jednu z podmínek § 30 odst. 1 o. s. ř. pro ustanovení zástupce, neboť u ní nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., když žalobkyni nic nebrání v tom, aby si mohla opatřit finanční prostředky vlastní výdělečnou činností a nebyla odkázána na pomoc státu. Rovněž z úřední činnosti bylo odvolacímu soudu známo, že žadatelce byla státem vyplacena náhrada nemajetkové újmy ve výši 108 625 Kč a že žalobkyně bez odůvodnění odmítla dědictví vyšší hodnoty a nezletilému synovi darovala částku 500 000 Kč, která jí byla v roce 2012 vyplacena na základě předběžného opatření. Na svou tvrzenou nepříznivou finanční situaci tedy měla žalobkyně vliv a svou situaci si zhoršuje sama, na čemž nemůže nic změnit nepodložené tvrzení žalobkyně, že darování předmětné částky synovi je neplatným právním úkonem a že částka je postupně spotřebovávána pro naplnění potřeb jejích a jejího syna, což odvolací soud vnímal naopak jako vyvrácení tvrzení žalobkyně o její nemajetnosti.
Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že žadatelka zatěžuje nad únosnou míru kapacitu soudní soustavy stovkami soudních řízení z malicherných důvodů a takovéto jednání považuje za obstrukční a sudičské. Vzhledem k tomuto jednání žalobkyně je na místě přistupovat k opakovaným žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení rezervovaně s ohledem na výjimečnost tohoto institutu. Odvolací soud tedy uzavřel, že v souladu s dříve vyjádřeným názorem Ústavního soudu, jde ze strany žalobkyně o zjevně neopodstatněné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádala o ustanovení zástupce.
Usnesením ze dne 27. 6. 2016, č. j. 25 C 32/2015-196, doručeným žalobkyni dne 8. 7. 2016, Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2016, č. j. 22 Co 127/2016-191, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobkyně na tuto výzvu reagovala svým podáním ze dne 11. 7. 2016, nedostatek zastoupení však neodstranila, a to ani následně.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že majetkové poměry žalobkyně nenaplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. jako předpokladu pro možné ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení, a to i v kontextu sudičského jednání žalobkyně.
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není ani na místě odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení [§ 243 písm. b) o. s. ř.].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2017


Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu