30 Cdo 3746/2008
Datum rozhodnutí: 22.10.2008
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 3746/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce L. J., proti žalované I. J., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp.zn. 25 C 366/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 29. června 2004, č.j. 30 Co 19/2004-37, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením v záhlaví označeným odmítl odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. června 2003, č.j. 25 C 366/2002-8, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno

a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku žalované (výrok III.).

Žalovaná v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu a domáhá se jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění,

že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastnicí řízení, dospěl po přezkoumání věci bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.) ve smyslu § 242 o.s.ř. k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud

to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru,

že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.

Podle ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1)

a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto

o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a),

o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92

odst. 2).

Podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a

a § 75b).

V posuzovaném případě žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení

a o vrácení soudního poplatku.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána, a to již proto,

že usnesením odvolacího soudu nebylo změněno či potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř., protože soud prvního stupně nerozhodl usnesením, jež by bylo usnesením odvolacího soudu potvrzeno nebo změněno. Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení § 239 o.s.ř., neboť nejde o případy v tomto ustanovení uvedené.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Z tohoto důvodu nebylo třeba ani odstranit nedostatek zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v tomto řízení podle obsahu spisu žádné základy nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. října 2008

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu