30 Cdo 3634/2016
Datum rozhodnutí: 10.02.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.



30 Cdo 3634/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce Ing. V. M. , proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 7 319 626 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 8 C 148/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 17. 3. 2015, č. j. 23 Co 6/2015-191, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným rozsudkem potvrdil Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozsudek Okresního soudu v Pardubicích jako soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2014, č. j. 8 C 148/2011-164, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 7 319 626 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů zvolil pro řízení před dovolacím soudem zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal dovolání. Zároveň byl poučen, že nevyhoví-li uvedené výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 7. 2015, č. j. 8 C 148/2011-206).
Žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, jeho žádost však byla zamítnuta (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 5. 2016, č. j. 8 C 148/2011-237).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 10. února 2017

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu