30 Cdo 3563/2013
Datum rozhodnutí: 18.12.2013
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



30 Cdo 3563/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, v právní věci žalobců a) JUDr. J. B., a b) JUDr. J. B., obou bytem v Praze 10, Zápotoční 647/15, proti žalovaným 1) K. Z. , a 2) J. Z., zastoupenými Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 12 C 169/2008, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 27. března 2013, č. j. 35 Co 159/2012-400, takto:

I. Dovolání žalovaných se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaných proti shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) ze dne 24. října 2000, sp. zn. 29 Cdo 2029/99, jež je - stejně jako další zde označená rozhodnutí - veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2010, sp. zn. 30 Cdo 1244/2009, ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4817/2008, ze dne 27. srpna 2003, sp. zn. 22 Cdo 1606/2003, nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. listopadu 1993, sp. zn. 4 Cz 124/92, publikovaný v časopise Právní rozhledy pod č. 3/1994, str. 95, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002, publikovaný v časopise Právní rozhledy pod č. 7/2003, str. 368] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolání nemůže být přípustné ani z důvodů, jimiž žalovaní zpochybňují skutkový stav, zjištěný odvolacím soudem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.) .
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu