30 Cdo 3548/2013
Datum rozhodnutí: 11.12.2013
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.



30 Cdo 3548/2013

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce I. G., zastoupeného JUDr. Jiřím Veckem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Karla Maye č. 250, proti žalované České republice - Ministerstvu vnitra ČR , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o obnovu řízení , vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 555/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. října 2011, č.j. 11 Co 469/2011-132, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) : Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. dubna 2011, č.j. 12 C 555/2005-114, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 29. dubna 2011, č.j. 12 C 555/2005-117, zamítl návrh žalobce na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 555/2005, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 20. října 2011, č.j. 11 Co 469/2011-132, usnesení soudu prvního stupně podle § 219 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobě na obnovu řízení nelze vyhovět. Uvedl, že žaloba v původním řízení byla zamítnuta proto, že žalobce neprokázal několik rozhodných skutečností, zejména existenci předmětných hodinek a své vlastnictví k nim. Dále konstatoval, že předpokladem vzniku odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. je současné splnění tří předpokladů výkon veřejné moci, který může spočívat v nezákonném rozhodnutí nebo v nesprávném úředním postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (vydáním nezákonného rozhodnutí) a vznikem škody s tím, že právo na náhradu škody má ten, jemuž byla takovýmito způsoby škoda způsobena. Jelikož žalobcem označovaný důkaz z objektivních důvodů před soudem prvního stupně neprovedený, může sloužit k prokázání jen jedné ze skutečností, jejichž neprokázání vedlo k zamítnutí žaloby, nemohl by tento důkaz přivést pro žalobce příznivější rozhodnutí. Nemohlo by být ani prokázáno tvrzení žalobce, že jím popisované hodinky byly v okamžiku jejich odcizení jeho vlastnictvím.
Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno zástupci žalobce dne 2. prosince 2011, přičemž právní moci nabylo téhož dne.
Proti rozhodnutí odvolacího soud podal žalobce dne 31. ledna 2012 dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Po zopakování svých předchozích námitek má za to, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, protože mu byla odejmuta možnost doložit pravdivost svých tvrzení výslechem svědkyně J. H. Žádá proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012 a nejprve se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá). Podle § 238 odst. 2 o.s.ř. ustanovení § 237 o.s.ř. platí obdobně.
Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. nebo podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a o.s.ř.) nebo podle § 239 o.s.ř. dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné.
Podle ustanovení § 228 odst. 1 o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a o.s.ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci ;
b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a o.s.ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
V daném případě odvolací soud v napadeném rozhodnutí přiléhavě vysvětlil skutečnost, že navržený důkaz, který nebylo možno provést v původním řízení, nemůže pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Důvody podaného dovolání, nejsou způsobilé uvedený závěr vyvrátit. Nezbývá proto, než toto dovolání posuzovat jako zjevně bezdůvodné. Dovolání bylo proto z této příčiny odmítnuto (§ 243b odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243 odst. 5 věta první o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů řízení právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. prosince 2013
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu