30 Cdo 3452/2014
Datum rozhodnutí: 22.10.2014
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.



30 Cdo 3452/2014

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci M. S., zastoupeného JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 28, o vyslovení přípustnosti převzetí do zdravotnického ústavu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8, pod sp. zn. 19 L 3059/2013, o dovolání M. Sh. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2014, č.j. 17 Co 218/2014-36, takto:

I. Dovolání umístěného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 13. prosince 2013, č.j. 19 L 3059/2013-2, zahájil řízení o vyslovení přípustnosti převzetí M. Sh. do ústavu zdravotnické péče a pro toto řízení mu ustanovil opatrovníka Mgr. Luďka Helešice, advokáta se sídlem v Praze 5, U Trojice 1042/2.
Poté usnesením ze dne 19. prosince 2013, č.j. 19 L 3059/2013-4, vyslovil ve smyslu § 191b odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), že převzetí M. Sh. do ústavu zdravotnické péče je v souladu se zákonnými důvody. Soud prvního stupně v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí uvedl, že z výpovědi ošetřujícího lékaře a výslechu umístěného, je tento zjevně nebezpečný zejména okolí pro vyhrožování a paranoiditu. Tento závěr nebyl zpochybněn podle soudu ani názorem Ligy lidských práv.
Obvodní soudu pro Prahu 8 usnesením ze dne 7. ledna 2014, č.j. 19 L 3059/2013-15, po oznámení Psychiatrické nemocnice Bohnice v Praze 8, že umístěný byl dne 20. prosince 2013 propuštěn, řízení zastavil podle ustanovení § 104 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání umístěného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 19. prosince 2013, č.j. 19 L 3059/2013-4, Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. ledna 2014, č.j. 17 Co 20/2014-21, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.
Poté umístěný podáním ze dne 19. ledna 2014 požádal o projednání věci s ohledem na ustanovení § 72 zákona o zvláštních řízeních soudních. Soud proto opětovně za přítomnosti právního zástupce pacienta vyslechl ošetřujícího lékaře z doby přijetí pacienta do nemocnice. Po opětovném zhodnocení důkazních materiálů vydal dne 25. března 2014 usnesení, č.j. 19 L 3059/2013-28, ve kterém vyslovil, že převzetí umístěného člověka M. Sh., nar. 7. září 1964 do zdravotního ústavu Psychiatrické nemocnice v Praze 8 - Bohnicích dne 12. prosince 2013 bylo v souladu se zákonnými důvody.
K odvolání advokáta proti usnesení Obvodního soud pro Prahu 8 ze dne 25. března 2014 JUDr. Maroše Matiaška, LL.M, Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. května 2014, č.j. 17 Co 218/2014-36, výrokem I. odvolání odmítl a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno M. Sh. dne 30. května 2014 vložením do domovní schránky a téhož dne nabylo právní moci.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podal umístěný dne 30. července 2014 dovolání s odkazem na ustanovení § 237 o.s.ř. Navrhuje, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání podle § 237 téhož zákona není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř.
Ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. stanoví, že žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Protože v dané věci odvolací soud napadeným usnesením odvolání odmítl, dopadá na něj ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o.s.ř. ve spojení s § 229 odst. 4 téhož zákona. Předmětné dovolání proto bylo odmítnuto jako nepřípustné.
U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení § 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. října 2014

JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu