30 Cdo 341/2003
Datum rozhodnutí: 13.03.2003
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 341/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ J. B., B/ B. B. a C/ O. B., proti žalované obchodní společnosti C., spol. s r. o., o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 1073/98, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. února 2002, č. j. 44 Co 280/99-72, takto:

I. Dovolání žalobců se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 29. ledna 1999, č. j. 6 C 1073/98-40, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 18. května 1999, č. j. 6 C 1073/98-60 zamítl žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 10. července 1998 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. února 2002, č. j. 44 Co 280/99-72, rozsudek soudu prvého stupně potvrdil a rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 27. června 2002.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně podali žalobci dne 27. srpna 2002 dovolání (datované dne 26. srpna téhož roku), v němž vyslovují nesouhlas s napadeným rozhodnutím odvolacího soudu.

K uvedenému dovolání nebylo podáno případné vyjádření.

Dovolání žalobců je opožděné.

S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. a 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal a rozhodl podle znění občanského soudního řádu účinného do 31. prosince 2000. Důvodem je skutečnost, že sám odvolací soud ve věci napadeným rozsudkem rozhodoval podle dosavadních právních předpisů o odvolání, které směřovalo proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému ještě před účinností zmíněné novely občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 240 odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Zmeškání této lhůty nelze prominout, avšak lhůta je zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).

Jak již bylo uvedeno, rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 27. června 2002. Lhůta k podání dovolání tak končila v pondělí dne 29. července téhož roku (§ 57 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže však žalobci dovolání podali teprve dne 27. srpna 2002, učinili tak výrazně po uplynutí stanovené dovolací lhůty. Za tohoto stavu proto dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání žalobců odmítnout pro opožděnost podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 243b odst. 4 o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4 ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobci neměli se svým dovoláním úspěch, avšak žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. března 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu