30 Cdo 3329/2007
Datum rozhodnutí: 25.09.2007
Dotčené předpisy:





30 Cdo 3329/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně


JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilého P. V., a nezletilého F. V., obou zastoupených opatrovníkem M. ú. N., dětí matky P. V., zastoupené advokátkou, a otce P. V., zastoupeného advokátem, o úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů a o úpravu styku rodičů s nezletilými dětmi, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 3 P 215/2004, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. dubna 2007, č. j. 56 Co 629/2006 - 437, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud Plzeň - jih rozsudkem ze dne 13. 9. 2006, č. j. 3 P 215/2004 - 375, rozhodl, že nezl. P. a nezl. F. V. se s účinností od 1. 10. 2004 svěřují


do výchovy otce, matce uložil povinnost s účinností od 1. 10. 2004 přispívat na výživu nezletilého P. částkou 1.000,- Kč měsíčně a na výživu nezl. F. částkou 800,- Kč měsíčně s tím, že takto stanovené výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce, dále matce uložil povinnost s účinností od 1. 4. 2006 přispívat


na výživu nezl. P. částkou 1.800,- Kč měsíčně a na výživu nezl. F. částkou 1.500,- Kč s tím, že takto stanovené výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce, že dlužné výživné pro nezl. P. za období od 1. 10. 2004 do 31. 8. 2006 v celkové částce 22.500,- Kč je matka povinna splácet k rukám otce spolu s běžným výživným po 1.000,- Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich a dlužné výživné pro nezl. F. za stejné období v celkové částce 18.000,- Kč je matka povinna splácet k rukám otce spolu s běžným výživným po 700,- Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich, upravil styk matky s nezletilými dětmi a dále rozhodl, že nezl. P. a nezl. F. se s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství svěřují do výchovy otce, že matka je povinna s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství přispívat na výživu nezl. P. částkou 1.800,- Kč měsíčně a na výživu nezl. F. částkou 1.500,- Kč měsíčně s tím, že takto stanovené výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce, upravil styk matky s nezletilými dětmi a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.


K odvolání matky Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 19. 4. 2007,


č. j. 56 Co 629/2006 - 437, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že nezl. P. V. pro dobu před rozvodem manželství rodičů svěřil do výchovy otce, nezl. F. V. pro dobu před rozvodem manželství rodičů svěřil do výchovy matky, že matka je povinna s účinností od 1. 10. 2004 přispívat na výživu nezl. P. částkou 1.500,- Kč měsíčně předem splatnou k rukám otce vždy do každého 15. dne v měsíci, že dluh


na výživném pro nezl. P. za dobu od 1. 10. 2004 do 30. 4. 2007 v částce 35.000,- Kč je matka povinna zaplatit k rukám otce do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, že výživné matky na nezl. F. za období od 1. 10. 2004 do 30. 4. 2007 činí částku 27.700,- Kč, kterou je matka povinna zaplatit otci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, že otec je povinen přispívat s účinností od právní moci tohoto rozsudku na výživu nezl. F. částkou 2.000,- Kč měsíčně předem splatnou k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci, dále změnil výroky o úpravě styku rodičů s nezletilými dětmi, dále tak, že nezl. P. se pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřuje do péče otce a nezl. F. se pro dobu po rozvodu manželství svěřuje do péče matky, že otec je povinen s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezl. F. částkou 2.000,- Kč měsíčně předem splatnou k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci, že matka je povinna s účinností


od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezl. P. částkou 1.500,- Kč měsíčně předem splatnou k rukám otce vždy do každého 15. dne v měsíci, rozhodl o úpravě styku rodičů s nezletilými dětmi pro dobu po rozvodu manželství rodičů, ve výrocích o nákladech státu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.


Proti rozsudku odvolacího soudu podal otec dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v ust.


§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle jeho názoru odvolací soud svým rozhodnutím zasáhl do déletrvajícího pokojného stavu, neboť oba syny měl v péči od září 2004, přičemž matka o ně přílišný zájem neprojevovala, před soudem prvního stupně souhlasila s tím, aby děti nebyly rozděleny, a teprve v odvolacím řízení změnila svoji procesní taktiku a žádala nezl. F. do své výchovy. Dovolatel má za to, že soudní znalec nedokázal řádně zanalyzovat poměrně složitou situaci mezi rodiči navzájem


a dětmi navzájem a zvolil střední cestu rozdělení dětí. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.


Matka se ve svém vyjádření k dovolání otce ztotožnila s rozsudkem odvolacího soudu, vyjádřila přesvědčení, že dovolání v předmětné věci není přípustné, a navrhla, aby Nejvyšší soud ČR dovolání otce jako nepřípustné odmítl.


Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).


Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje


k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].


Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a)


ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000 Kč a v obchodních věcech 50.000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.


V dané věci otec dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o úpravě výchovy


a výživy nezletilých dětí pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů, o dlužném výživném a o úpravě styku rodičů s nezletilými dětmi.


Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle ust.


§ 237 o. s. ř. v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že otec dovoláním napadá výroky rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon


č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou


z výjimek uvedených v ust. § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.


Z uvedeného vyplývá, že dovolání otce směřuje proti takovému rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný.


Nejvyšší soud ČR proto dovolání otce směřující proti tomuto rozsudku podle ust.


§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl dále věcí zabývat.


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť otec s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo, a náklady matky na sepis vyjádření k dovolání advokátem nelze považovat za účelně vynaložené náklady na bránění práva, když dovolání je v dané věci ze zákona nepřípustné.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 25. září 2007


JUDr. Olga Puškinová, v.r.


předsedkyně senátu