30 Cdo 3314/2013
Datum rozhodnutí: 26.11.2013
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



30 Cdo 3314/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce M. J. B. , zastoupeného Mgr. Davidem Štůlou, advokátem, se sídlem v Praze 6, Českomalínská 516/27, proti žalované České republice Ministerstvu vnitra , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení částky 37.054,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 62/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2013, č. j. 21 Co 108/2013-41, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 10. 2012, č. j. 5 C 62/2012 - 23, kterým byla zamítnuta žaloba na náhradu nemajetkové újmy v částce 37.054,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání a navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky odvolacího soudu a soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II, bod 7. zák. č. 404/2012 Sb.) dále jen o. s. ř. .
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V předmětné věci dovolání není přípustné, neboť dovoláním dotčeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Dovolací soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 odmítl.
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel dovolací soud z toho, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 26. listopadu 2013

JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu