30 Cdo 3207/2015
Datum rozhodnutí: 16.12.2015
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



30 Cdo 3207/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, v právní věci žalobce Ing. L. M. , zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 188.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 16/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 72 Co 423/2014-80, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :


Podanou žalobou se žalobce domáhal u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již soud prvního stupně ) po žalované zaplacení částky 188.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z této částky od 29. dubna 2013 do zaplacení. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. března 2014, č. j. 11 C 16/2013-45, žalobu zamítl a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně se žalobce odvolal k Městskému soudu v Praze (dále již odvolací soud ). Odvolací soud rozsudkem ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 72 Co 423/2014-80, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ohledně zamítnutí žaloby co do částky 188.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% ročně od 29. dubna 2013 do zaplacení potvrdil a dále jej změnil tak, že konstatoval, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 Cm 5/2008 došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Odvolací soud dále stanovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů.
Uvedených částek se žalobce domáhal jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 Cm 5/2008.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu dovoláním, které však Nejvyšší soud České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále již o. s. ř. ), odmítl.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce nebyl při podání dovolání řádně zastoupen advokátem (§ 241 o. s. ř.). Soud prvního stupně proto žalobce usnesením ze dne 14. května 2015, č. j. 11 C 16/2013-89, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. V přípise ze dne 1. června 2015 (č. l. 90) zvolená advokátka žalobce uvedla, že se s dovoláním podaným samostatně žalobcem ztotožňuje.
Podle § 241 o. s. ř. odst. 1 musí být dovolatel až na výjimky uvedené v § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem. Podle § 241a odst. 5 o. s. ř. se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241. Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání . Důvodová zpráva k novele o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb.) k § 241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.
Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 27. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 5196/2014 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz ) vyložil, že z § 241a odst. 5 o. s. ř. vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží. Jak vyplývá z výše uvedeného, vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99).
Posuzované dovolání proto nesplňuje podmínku stanovenou v § 241b odst. 3 věty první o. s. ř., když ve lhůtě pro podání dovolání nebylo doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu. K podání samotného dovolatele ze dne 3. dubna 2015 nelze vzhledem k dikci § 241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet (přinejmenším v částech, v nichž vymezuje dovolací důvod a rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( § 243f odst. 4 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu