30 Cdo 2887/2014
Datum rozhodnutí: 31.07.2014
Dotčené předpisy: § 49 zák. o rod., § 76 odst. 4 písm. c) předpisu č. 301/200076Sb., § 96 zák. o rod., § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.



30 Cdo 2887/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy ve věci péče o nezletilého M. V. , zastoupeného Městským úřadem Mariánské Lázně jako kolizním opatrovníkem, syna matky D. Č. a otce M. H., zastoupeného Mgr. Simonou Turkovou, advokátkou se sídlem Tachov, náměstí Republiky 86, o návrhu matky na zvýšení výživného a o udělení souhlasu matce k žádosti o změnu příjmení nezletilého, ve věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 20 P 163/2010, o dovolání matky proti rozsudku Krajskému soudu v Plzni ze dne 18. února 2014, č.j. 56 Co 21/2014 385, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Plzni (dále jen odvolací soud ) rozsudkem ze dne 18. února 2014, č.j. 56 Co 21/2014 385, změnil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech, ze dne 7. října 2013, č.j. 20 P 163/2010 360, tak, že zamítl udělit matce souhlas k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého M. z V. na Č. .
Rozsudek odvolacího soudu napadla včas podaným dovoláním matka.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. ) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to s ohledem na ustanovení § 243f odst. 2 o. s. ř. ve spojení s čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o změně příjmení dítěte (tj. ve věci upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů) není podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zásadně přípustné, když se nejedná o žádnou z výjimek tam uvedených, tj. nejedná se o posouzení otázky týkající se o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Nejvyšší soud ČR proto dovolání matky jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, aniž se současně zabýval podmínkou splnění povinného zastoupení dovolatelky.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2014
JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D. předseda senátu