30 Cdo 2373/2004
Datum rozhodnutí: 21.12.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 2373/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému "Týdeníku K.", o ochranu osobnosti, vedené

u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 11 C 28/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2004, č.j.

1 Co 323/2003-29, t a k t o :

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. ledna 2004, č.j. 1 Co 323/2003-29 potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. září 2003, č.j.

11 C 28/2003-19, kterým bylo řízení v označené věci zastaveno a současně žádnému

z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil především odkazem na ustanovení § 103 a § 104 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.)

ve spojení s ustanovením § 19 téhož zákona. Uvedl, že ve smyslu ustanovení § 19 o.s.ř. patří k podmínkám řízení i způsobilost být účastníkem řízení, přičemž tuto způsobilost má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. V dané věci podle odvolacího soudu soud prvního stupně nepochybil, když dovodil, že žalobcem v žalobě označený žalovaný subjekt nemá způsobilost být účastníkem řízení. Nemá totiž způsobilost ani k právům ani k povinnostem. Za této situace proto není možná ani záměna tohoto subjektu za subjekt, který způsobilost být účastníkem řízení již má. Tato procesní situace proto vedla k zastavení daného řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o.s.ř.

Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 28. ledna 2004, přičemž téhož dne bylo doručeno žalobci.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne 4. února 2004 včasné dovolání, doplněné podáními ze dne 2. března 2004 a 15. března 2004 a dále podáním jeho ustanoveného zástupce ze dne 27. září 2004. Žalobce ve svém dovolání označuje jako stranu žalovanou MGr. D. M. a má zato, že lze dodatečným upřesněním subjektu žalovaného dostatečně tento subjekt specifikovat. Žalobce navrhuje, aby dovolací soud svým rozhodnutím zrušil usnesení odvolacího soudu a

o meritu věci bylo rozhodnuto soudem první instance, po doplnění označení žalovaného.

K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření.

Po zjištění, že dovolání bylo v posuzované věci podáno včas, oprávněným účastníkem řízení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o.s.ř.), je charakterizováno obsahovými

i formálními znaky požadovanými ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř., se dovolací soud dále zabýval především otázkou možné přípustnosti tohoto dovolání s pozitivním závěrem (§ 239 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Dovolací soud poté přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze v souladu s ustanovením § 242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je třeba považovat za správné (§ 243b odst. 2 o.s.ř.).

Právní důvody, které byly podkladem rozhodnutí soudů obou stupňů, shledal dovolací soud zcela přiléhavými a v souladu s právní úpravou, která je obsažena

v ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 19 téhož zákona. Dovolání žalobce pak nemůže závěry soudů obou stupňů zpochybnit, neboť ve své podstatě nekonkretizuje, v čem by byl měl odvolací soud svým rozhodnutím pochybit.

Jestliže z hlediska výtek dovolatele nelze dovodit, že by soud druhého stupně věc neposoudil správně, proto za situace, kdy je dovolací soud vázán obsahem podaného dovolání, bylo třeba, aby z tohoto důvodu klasifikoval zmiňovaný rozsudek odvolacího soudu jako správný (§ 243b odst. 2 o.s.ř.). Proto bylo dovolání žalobce zamítnuto.

Dovolací soud rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když

v dovolacím řízení dovolatel neměl úspěch, zatímco označenému účastníku žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu