30 Cdo 2312/2010
Datum rozhodnutí: 31.08.2010
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.




30 Cdo 2312/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Miloše Holečka v právní věci žalobců a) B. K. , a b) KOWA, s.r.o. , se sídlem Sokolovská 1372, Uherské Hradiště, zastoupených JUDr. Pavlem Holubem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 14, proti žalované MORAVA BM a.s. , se sídlem Areál VUT, objekt 03, Rybkova 948/23, Brno, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem v Brně, Minská 38, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 115/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 17. února 2010, č.j. 59 Co 217/2009-181, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):


Okresní soud v Uherském Hradišti (dále již soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 22. prosince 2008, č.j. 12 C 115/2006-105, ve znění opravného usnesení ze dne 23. února 2009, č.j. 12 C 115/2006-127, výrokem I. určil, že žalobce a) a J. K., posledně bytem V. 143, byli ke dni 11.8. 1995 vlastníkem nemovitostí specifikovaných v rozsudku, dále výrokem II. určil, že žalobkyně b) je vlastnicí v rozsudku rovněž označené nemovitosti, a konečně výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně (dále již odvolací soud ) napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu o určení, že žalobce a) a J. K., posledně bytem V. 143, měli ve společném jmění manželů ke dni 11. srpna 1995 specifikované nemovitosti, zamítl (výrok I.), ve výroku II. jej jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil (výrok II.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále již dovolatelka ) prostřednictvím svého advokáta nedatované dovolání došlé soudu prvního stupně dne 20. května 2010, z nějž je pouze zřejmé, že dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu. Z obsahu dovolání již nevyplývá, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani čeho se dovolatelka takto uplatněným mimořádným opravným prostředkem domáhá, tj. z hlediska toho, jak by měl dovolací soud o podaném dovolání rozhodnout [v závěru dovolání dovolatelka navrhuje, aby po splnění následujících podmínek: - uhrazení nákladů navrhovateli...za přestavbu sodovkárny...- úhrada zbývajícího nájmu...- změna postupníka... za úhradu věznění v roce 2006 a snížení důchodu Ing. J. K. a Ing. D. P. a znemožnění jejich dalšího uplatnění v pracovním životě...byl celý majetek převeden na žalobce a) i b), ale pouze po provedení veškerých výše uvedených podmínek. ].
Podle ustanovení § 240 o. s. ř., účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. pak určuje, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Způsobem obsaženým v podání dovolatelky, které došlo soudu prvního stupně dne 20. května 2010, k náležitému vymezení dovolacích důvodů nedošlo (dovolání neobsahuje - poměřováno jeho obsahem - žádný z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Lhůta určená v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. je pak lhůtou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, což je důvodem k odmítnutí dovolání, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelce, resp. jejímu advokátu bylo napadené rozhodnutí (obsahující řádné poučení o dovolání) doručeno v pátek dne 19. března 2010 (srov. doručenku na č.l. 187 verte); lhůta, ve které dovolatelka mohla dovolání doplnit o chybějící údaje, přitom marně uplynula dne 19. května 2010.
Nejvyšší soud z uvedeného důvodu proto dovolání dovolatelky podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (per analogiam), neboť dovolatelka podle výsledku tohoto dovolacího řízení nemá na náhradu tohoto řízení právo a žalobcům v tomto dovolacím řízení žádné (účelně vynaložené) náklady nevznikly; předpoklady pro aplikaci § 146 odst. 3 o.s.ř. tudíž nebyly naplněny.
V Brně 31. srpna 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu