30 Cdo 2312/2003
Datum rozhodnutí: 25.11.2003
Dotčené předpisy: § 241 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 2312/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce K. V., proti žalovanému J. V., o výživné zletilého dítěte, vedené

u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 C 252/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. června 2002, č. j. 8 Co 404/2002-172, takto:



I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 31. 1. 2002, č. j. 63 C 252/97-154, Okresní soud v Ostravě uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na dlužném výživném za dobu od 22. 10. 1997 do 31. 8. 1999 částku 22.354,75 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500,- Kč k rukám žalobce až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozhodnutí, další splátky pak vždy k 1. dni kalendářního měsíce předem k rukám žalobce, a to počínaje právní mocí rozhodnutí (výrok I.); řízení co do výživného v částce 1.000,- Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 1999 do budoucna zastavil (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 6. 2002,

č. j. 8 Co 404/2002-172, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na výživném za dobu od 22. 10. 1997 do 31. 8. 1999 částku 16.854,75 Kč ve splátkách po 500,- Kč splatných vždy prvého dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném

od 1. 1. 2001 (dále též jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (§ 241 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). Podle ustanovení § 241 odst. 2 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem nebo - jde-li o věci uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - notářem], jestliže sám nebo osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.

Z ustanovení § 241 odst. 1 věty první a z ustanovení § 241 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo osoba uvedená

v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná - musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem) a současně, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).

V posuzovaném případě podal žalobce (tj. dovolatel) dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem (notářem),

a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Okresní soud v Ostravě proto dovolatele usnesením ze dne 14. 4. 2003, č. j. 63 C 252/97-183, vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů zvolil v dovolacím řízení zástupcem advokáta a prostřednictvím tohoto zástupce podal řádné dovolání; současně žalobce poučil, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzvě řádně a včas nevyhoví. Dovolatel výzvě nevyhověl.

Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první

a § 241 odst. 2 o. s. ř., tj. udělení procesní plné moci advokátu (notáři) k zastupování v dovolacím řízení, neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2003



JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu