30 Cdo 2239/2017
Datum rozhodnutí: 23.05.2017
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř., § 241 o. s. ř.



30 Cdo 2239/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 78 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 4/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017, č. j. 15 Co 50/2017-216, takto:

I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení vedeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, č. j. 15 Co 312/2016-155.
Odvolací soud potvrdil jako správný závěr soudu prvního stupně, podle kterého se v daném případě jedná o svévolné uplatnění práva. Uvedl, že k posouzení tohoto hlediska v daném případě je nutné širší posouzení postupů žalobkyně. Soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně vystupuje u tohoto soudu v 328 řízeních, vždy v postavení žalobce, navrhovatele či stěžovatele. U Okresního soudu v Olomouci je evidováno 259 věcí týkajících se žalobkyně. K těmto údajům odvolací soud doplnil, že žalobkyně má v jeho rejstříku odvolací agendy cca 300 položek, k nim přistupuje několik desítek souvisejících věcí v agendě Nc (jde prakticky výlučně o námitky podjatosti), dále je evidováno 160 žalob správních, přes 60 stížností a téměř 40 žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Odvolací soud odkázal na ustálenou judikaturu Ústavního soudu vztahující se k litigióznímu přístupu účastníků řízení. Uzavřel, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. pro svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, které v případě žalobkyně dosahuje až intenzity jednání šikanózního, obstrukčního a sudičského, příčícího se dobrým mravům, jemuž nelze přiznat ochranu, a proto jí nelze ani ustanovit zástupcem advokáta.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, v němž uvedla, že má za to, že dovolání přípustné je, přičemž byla nesprávně poučena.
Usnesením ze dne 4. 4. 2017, č. j. 20 C 4/2015-222, doručeným žalobkyni dne 19. 4. 2017, Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud může dovolací řízení zastavit.
Na tuto výzvu reagovala žalobkyně svým přípisem ze dne 19. 4. 2017, ve kterém opětovně požádala o ustanovení zástupce, nedostatek povinného zastoupení však neodstranila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Nejvyšší soud považuje za přiléhavý názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). K výčtu provedenému soudy nižších stupňů dovolací soud doplňuje, že ke dni tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud eviduje v dovolacím rejstříku 111 položek týkajících se žalobkyně. Dalších 40 položek eviduje v ostatních rejstřících. K litigióznímu jednání dovolatelky Nejvyšší soud rovněž dospěl např. v usnesení ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 552/2016.
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2017

JUDr. František Ištvánek
předseda senátu