30 Cdo 2086/2001
Datum rozhodnutí: 03.12.2001
Dotčené předpisy: § 243c předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 2086/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně T. Č., proti žalovanému Z. Č. o výživné rozvedené manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 33/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, č.j. 29 Co 700/2001-71, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. července 2000, č.j. 39 C 33/98-47, jímž bylo žalovanému uloženo přispívat žalobkyni na její výživu měsíčně částkou 1.200,- Kč, splatnou vždy do desátého dne v měsíci předem, počínaje dnem 9. 2. 1998, ohledně zbývající částky 1.800,- Kč měsíčně od 9. 2. 1998 a příspěvku po dobu, kdy byla žalobkyně v evidenci na úřadu práce od 18. 12. 1995 do 1. 4. 1996, byla žaloba zamítnuta, dlužné výživné v částce 35.080,- Kč bylo žalovanému uloženo zaplatit v měsíčních splátkách 800,- Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do zaplacení, žalovanému dále uloženo zaplatit České republice soudní poplatek 720,- Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 do tří dnů od právní moci rozsudku a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( § 10a o.s.ř. ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání žalovaného nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec ( člen ), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem ( členem ) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení ( jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení § 21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc ( t.j. advokátem ), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec ( člen ) takovéhoto vzdělání nedosáhl.

Z ustanovení § 241 odst. 1, věty první a z ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen ), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. § 57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé ).

V posuzovaném případě podal dovolatel dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 16.5.2001, č.j. 39 C 33/98-78 m.j. vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal proti rozsudku odvolacího soudu řádné dovolání; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu patnácti dnů a upozornil jej, že soud ho odmítne a řízení tím skončí , tj. že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože usnesení mu bylo doručeno dne 24. 5. 2001 a znovu ještě 24. 7. 2001, dovolatel výzvě v něm obsažené dosud nevyhověl.



Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první a § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu dovolatelem odstraněn, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř., zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo zastaveno; účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dme 3. prosince 2001



JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu