30 Cdo 2078/2003
Datum rozhodnutí: 27.10.2003
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 2078/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobkyně Z. T., zastoupené advokátem, proti žalovanému P. T., zastoupenému advokátkou, o výživné rozvedené manželky, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 97/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. února 2003, č. j. 24 Co 684/2002-83, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 15. května 2002, č. j. 17 C 97/2001-61, uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni od 19. 6. 2001 výživné rozvedené manželky ve výši 1.000,- Kč měsíčně, vždy do každého 5. dne v měsíci předem a na dlužném výživném za období od 19. 6. 2001 do 31. 5. 2002 částku 11.400,- Kč v šesti splátkách po 1.900,- Kč měsíčně, počínaje červnem roku 2002, vždy do každého 5. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení včetně náhrady nákladů řízení placených státem.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. února 2003, č. j. 24 Co 684/2002-83, potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o běžném výživném, zatímco výrok o dlužném výživném změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za dobu od 19. 6. 2001 do 28. 2. 2003 v celkové výši 20.400,- Kč nejpozději do 30. 9. 2003. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů včetně náhrady nákladů řízení placených státem.

Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 27. března 2003.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 14. dubna 2003 včasné dovolání, datované 11. dubna 2003, v němž navrhuje zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové s odůvodněním, že oba soudy pominuly základní povinnosti rodičů podle zákona o rodině, podílet se na výživě dětí i své podle svých možností a schopností, a to především u žalobkyně.

Žalobkyně se k podanému dovolání nevyjádřila.

Dovolání žalovaného není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je upravena v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. však dovolání podle již uvedeného předchozího odstavce není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Z uvedeného je zřejmé, že bylo-li v označené věci soudy obou stupňů rozhodováno v otázce výživného podle části třetí, hlavy čtvrté zákona o rodině, není v této věci proti rozsudku odvolacího soudu s přihlédnutím ke zmíněnému ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolání přípustné. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání žalovaného odmítl jako nepřípustné (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř.) .

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalovaného bylo odmítnuto, avšak žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu