30 Cdo 1867/2002
Datum rozhodnutí: 02.07.2003
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 1867/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce P. C., zastoupeného advokátem, proti žalované I. C., zastoupené advokátkou, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 13 C 72/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2002, č. j. 19 Co 459/2001-67, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobním návrhem podaným u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí dne 5. 4. 2001 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo vypořádáno jeho bezpodílové spoluvlastnictví manželů se žalovanou, zaniklé rozvodem účastníků, ohledně členského podílu ve S. b. d. Ú. n. O.

Rozsudkem ze dne 17. 8. 2001, č. j. 13 C 72/2001-41, Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 210.000,- Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.); uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náhradu nákladů řízení ve výši 1.450,50 Kč (výrok II.); uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náhradu nákladů řízení ve výši 1.450,50 Kč (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. 4. 2002, č. j. 19 Co 459/2001-67, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a IV. potvrdil (výrok I.); výrok III. rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že se žalované povinnost nahradit státu náklady dokazování neukládá (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podáním datovaným dne 25. 6. 2003, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky dne 1. 7. 2003, vzala žalovaná své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zcela zpět.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen o. s. ř. ) [srov. bod 17. Části dvanácté, hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalovaná, s ohledem na výsledek řízení, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly (§ 146 odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. července 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu