30 Cdo 1804/2014
Datum rozhodnutí: 16.07.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



30 Cdo 1804/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr.Pavla Pavlíka v exekuční věci oprávněné J. V., zastoupené Mgr. Markétou Hlucháňovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Trojská 69/112, proti povinnému J. V., zastoupenému JUDr. Alanem Vitoušem, advokátem se sídlem v Praze 6, Dukelských hrdinů 406/23, pro 500.000,- Kč, vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1899/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2013, č. j. 25 Co 364/2013-67, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl usnesením ze dne 17. 7, 2012, č. j. 36 EXE 1899/2012-27, o nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 500.000,- Kč, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněné, které budou určeny v příkaze k úhradě nákladů exekuce, podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 6. 2009, č. j. 50 P 93/2007-290, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2010, č. j. 64Co 572/2009-321. Provedením exekuce soud pověřil soudní exekutorku JUDr. Janu Tvrdkovou, Exekutorský úřad Praha 4.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že oprávněná je ve věci aktivně legitimována, že podkladovým rozhodnutím bylo povinnému uloženo platit běžné i dlužné výživné jí, nikoliv její matce. Rovněž uvedl, že při nařízení exekuce soud nezkoumá, zda a v jakém rozsahu povinný svoji povinnost splnil, případné plnění je důvodem k zastavení exekuce (§ 268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 o. s. ř. a namítá nesprávné právní posouzení věci. Opět zpochybňuje aktivní legitimaci oprávněné s tím, že z exekučního titulu není zřejmé, komu má výživné platit. Má obavy, aby v budoucnu po něm dlužné výživné nevymáhala i matka oprávněné. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že má za to, že dovolání povinného je účelové a podávané pouze se snahou řízení protahovat , a navrhla, aby bylo dovolacím soudem zamítnuto jako nedůvodné.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Protože dovolatel přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 nevymezil, Nejvyšší soud postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. července 2014

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu