30 Cdo 1797/2014
Datum rozhodnutí: 25.06.2014
Dotčené předpisy: § 26 odst. 1 o. s. ř., § 37 odst. 2 předpisu č. 2/1993Sb., § 27 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb., § 14 odst. 3 předpisu č. 6/2002Sb., § 26 odst. 6 o. s. ř., § 243d odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



30 Cdo 1797/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy ve věci péče o nezletilou B. Š. , zastoupenou Městským úřadem města Vrchlabí jako kolizním opatrovníkem, trvale bytem u matky, dceru Z. E. Š., zastoupenou JUDr. Soňou Nathovou, advokátkou se sídlem v Trutnově, Spojovací 852, a S. D., zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 5, Lamačova 824/9, o úpravu výchovy a výživy, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 12 Nc 3328/2013, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. ledna 2014, č.j. 25 Co 708/2013-132, t a k t o:

I. Usnesení odvolacího soudu se mění tak, že soud připouští zastoupení otce sdružením Spravedlnost, odborové sdružení, se sídlem v Praze 10, Rezlerova 303.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení u soudu prvního stupně, soudu odvolacího a soudu dovolacího.
O d ů v o d n ě n í:
Okresní soud v Trutnově (dále jen soud prvního stupně ) usnesením ze dne 19. listopadu 2013, č.j. 12 Nc 3328/2013-118, nepřipustil zastoupení otce sdružením Spravedlnost, odborové sdružení, se sídlem v Praze 10, Rezlerova 303.
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen odvolací soud ) usnesením ze dne 10. ledna 2014, č.j. 25 Co 708/2013-132, usnesení soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že s ohledem na závěry vyjádřené v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 21.5.2009, sp. zn. III. ÚS 909/09 obstojí závěr soudu prvního stupně, že pokud odborová organizace účastníka zastupuje v řízení o úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte, jedná se již o zastupování nad rámec ustanovení § 26 odst. 1 o. s. ř. Je tomu tak proto, že úkolem odborové organizace je hájit práva a oprávněné zájmy zaměstnanců a zajišťovat ochranu jejich hospodářských a sociálních práv, tj. její činnost je vázána k pracovním vztahům členů organizace. Jiná činnost odborové organizace je mimo rámec článku 27 odst. 1 Listiny a nejedná se o odborovou činnost.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání otec. Dovolání považuje za přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. a zdůrazňuje, že přezkoumávané rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na právní pomoc v řízení před soudy zaručené v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) a dovolacímu soudu dává na vědomí , že nižší soudy soustavně a většinově nepřiznávají právní pomoc zdarma , marní řízení neúčelnou snahou a neskutečnou aktivitou k dosažení nezákonného vyloučení jejich pověřených zástupců odborového sdružení a obecných zmocněnců . S odvolání na blíže neurčené rozhodnutí Krajského soudu v Liberci (správně Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci, pozn. dovolacího soudu) má za to, že dovolací soud připustil, že odborové sdružení nelze za žádných okolností ze zastoupení člena odborů vyloučit. Jestliže odvolací soud dospěl k opačnému závěru, vychází jeho rozhodnutí z nesprávného právního názoru a je i rozporné s Listinou. Navrhl proto, aby dovolací soud změnil tak, že zastoupení otce sdružením Spravedlnost, odborové sdružení, se sídlem v Praze 10, Rezlerova 303, připustí.
Právní zástupkyně matky ve vyjádření k dovolání otce uvedl, že se k němu nevyjadřuje a rozhodnutí o něm ponechává zcela na úvaze dovolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř. ) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání otce proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), řádně zastoupeným advokátem, v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovolání je přípustné, neboť právní názor odvolacího soudu je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ustálenou stanoviskem podle § 14 odst. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Jedná se přitom o otázku vyplývající z aplikace procesního práva (občanského soudního řádu), takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není (srov. § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) je nerozhodná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 39/2014).
Dovolatelem vymezená právní otázka - zda odborové sdružení lze ze zastoupení člena odborů vyloučit v řízení ve věcech rodiněprávních - byla vyřešena v stanovisku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 202/2013, kde Nejvyšší soud vyslovil, že každé sdružení osob, které bylo zapsáno do spolkového rejstříku jako odborová organizace, je v občanském soudním řízení oprávněno na základě plné moci zastupovat účastníka řízení, který je jeho členem; obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové organizace, která má právní osobnost. Soud neumožní zastoupení účastníka řízení odborovou organizací (pobočnou organizací odborové organizace) jen tehdy, týká-li se spor nebo jiná právní věc "vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti" nebo je-li v řízení předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem; rozhodnutí o tom se nevydává.
V citovaném stanovisku Nejvyšší soud dále vyložil, že rozhodne-li se sdružení osob, zapsané ve spolkovém rejstříku jako odborová organizace, že převezme zastoupení svého člena v občanském soudním řízení ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 a 6 o. s. ř., je z uvedeného zřejmé, že soud při zkoumání podmínek pro výkon této její zástupčí činnosti nesmí (není oprávněn) posuzovat ani to, jaké jsou skutečné zájmy sdružení, ani okolnost, jaká naplňuje kriteria činnosti odborových organizací. Směrodatná je tu pouze skutečnost, že jde o právnickou osobu, která byla zapsána do spolkového rejstříku jako odborová organizace; jakékoliv další zkoumání jejího právního postavení nebo vyšetřování jí vykonávaných činností by představovalo nepřípustné zásahy do právního postavení odborových organizací, upraveného, zaručeného a garantovaného zejména výše uvedenými mezinárodními smlouvami a právním řádem České republiky.
Protože se shora uvedené závěry uveřejněné ve stanovisku uplatní i v přezkoumávané věci (nejde o věc týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti), je právní názor odvolacího soudu nesprávný a dovolací soud proto podle ustanovení § 243d odst. 2 o.s.ř. usnesení odvolacího soudu změnil, neboť dosavadní výsledky ukazují, že je možné o věci rozhodnout.
O nákladech řízení před soudem prvního stupně, soudem odvolacím i dovolacím bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b, § 224 odst. 2, § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu