30 Cdo 1762/2013
Datum rozhodnutí: 08.10.2013
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.



30 Cdo 1762/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Hrušovské chemické společnosti, spol. s r. o. , se sídlem v Ostravě Mariánské Hory, 28. října 434/211, identifikační číslo osoby 44743467, zastoupené JUDr. Hanou Hučkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Mariánské hory, ul. 28. října, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce města Ostravy , se sídlem v Ostravě, Prokešovo nám. 8, proti žalovaným 1) TOPMAX s. r. o., se sídlem v Praze 3 - Vinohrady, Ondříčkova 322/24, identifikační číslo osoby 27167364, zastoupenou Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Mariánských horách, Husova 1285/2, 2) H-Zone, s. r. o., se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Brandlova 1267/6, identifikační číslo osoby 27411842, zastoupené Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem v Ostravě Moravské Ostravě, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Škroupova 1114/4, 3) ASPET-INVEST s. r. o., se sídlem v Ostravě Poruba, Jana Šoupala 1597/3, identifikační číslo osoby 26860848, zastoupené Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Matiční 730/3, 4) E. F. , 5) V. F. , zastoupené Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravská Ostrava, Matiční 730/3, 6) J. K. , zastoupenému Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Matiční 730/3, 7) O. K. , zastoupené Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Matiční 730/3, 8) R. F. , zastoupenému Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem v Brně, Mezírka 1, 9) M. C. , 10) J. M. , 11) J. P. , zastoupenému Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Husova 1285/2, 12) KOBERCE BRENO, spol. s r. o., IČ: 25609866, se sídlem v Praze 4, Antala Staška 1071, zastoupené Ladislavem Březkým, advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, 13) REALIS-INVEST, s.r.o., se sídlem v Ostravě Poruba, Svojsíkova 2/1596, identifikační číslo osoby 258 72478, zastoupené Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Husova 1285/2, 14) RPG RE Land, s. r. o., se sídlem v Ostravě Moravská Ostrava, Gregorova 2582/3, identifikační číslo osoby 27769143, 15) CAREANDROS s. r. o., se sídlem v Olomouci, Sokolská 21/576, identifikační číslo osoby 27769071, zastoupené Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Husova 1285/2, 16) SEPO EXIM s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Ostravě Hrušově, Bohumínská 42, identifikační číslo osoby 48393 509, 17) FINECO Invest, s. r. o., se sídlem v Ostravě Hrušov, Ke Kamenině 453/18, identifikační číslo osoby 62362259, 18) 1. Reality Tradeslav s. r. o., se sídlem se sídlem v Ostravě Poruba, Jana Šoupala 1597/3, identifikační číslo osoby 27768066, zastoupené Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Matiční 730/3, 19) AGOSTO FIN s. r. o., se sídlem v Ostravě Hrabůvka, Dr. Martínka 3/1508, identifikační číslo osoby 27840689, zastoupené Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská tř. 21, a 20) P. S. , zastoupenému Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská tř. 21 o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Cm 82/1997, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. února 2012, č. j. 7 Cmo 244/2011-578, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 13) a 15), oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.203,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Evy Vaňkové, advokátky se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Husova 1285/2.
Stručné odůvodnění
(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalobkyně proti v záhlaví citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. října 2010, č. j. 22 Cm 82/1997-500, ve znění opravného usnesení ze dne 6. prosince 2010, č. j. 22 Cm 82/1997-510, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Napadené rozhodnutí bylo posouzeno v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od které se dovolací soud nehodlá odchýlit [srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpj 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je - stejně jaká další zde cit. rozhodnutí - rovněž k disposici veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2004, sp. zn. 29 Odo 394/2002, uveřejněný pod číslem 81/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, in www.nsoud.cz., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2005, sp. zn. 29 Odo 322/2003, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy pod číslem 9/2007, str. 354, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2006, sp. zn. 30 Cdo 2890/2005.).
Pokud žalobkyně dovoláním rovněž napadá rozsudek odvolacího soudu ve vedlejších výrocích o náhradě nákladů řízení, přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí podle ustanovení § 237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání není v tomto případě přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože v taxativních výčtech těchto zákonných ustanovení není usnesení o nákladech řízení uvedeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 01. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4, ročník 2003.).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované 1), 13, a 15) mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 4.000,- Kč [viz. nález Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, a rozsudek (velkého senátu) Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, ustanovení § 1 odst. 2 § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a), §11 odst. 1 písm. k) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.] a náhrada hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 21 % DPH (tj. o částku 903,- Kč) podle § 137 odst. 3 a § 47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5.203,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným 1), 13, a 15), oprávněným společně a nerozdílně, k rukám jejich advokátky, která označené žalované v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 8. října 2013
JUDr. Pavel V r c h a předseda senátu