30 Cdo 167/2017
Datum rozhodnutí: 23.05.2017
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř., § 241 o. s. ř.



30 Cdo 167/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobců a) F. P., b) Ing. E. P., c) P. V., a d) PhDr. H. P., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 22/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016, č. j. 25 Co 61/2016-600, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobkyně d) na ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení vedeného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 25 Co 55/2015-440.
Odvolací soud vyšel z následujících skutkových zjištění soudu prvního stupně. Žalobkyně v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedla, že je rozvedená, žije ve společné domácnosti s nezletilým synem, je nezaměstnaná, jejím jediným příjmem je podpora v nezaměstnanosti ve výši 2 770 Kč měsíčně, a to od července 2015. Nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek větší hodnoty. Platí nájemné 2 000 Kč měsíčně, jednorázově odpad, zálohu na elektřinu 1 230 Kč, zálohu na vodné 200 Kč, zálohu na plyn 2 850 Kč, za internet 884 Kč a za telefon 800 Kč. Žalobkyně je onkologicky nemocná, má zvýšené náklady spojené s léčením, doplňky stravy, či alternativní medicínu. Dále má náklady na provoz půjčeného osobního automobilu ve výši 1 500 2 000 Kč měsíčně podle nutnosti přepravy. Má životní pojištění se zůstatkem 8 000 Kč. Je povinna zaplatit České republice Ministerstvu kultury částku 129 880 Kč. Invalidní důchod byl žalobkyni odňat ode dne 14. 5. 2015. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, což vede k závěru, že nelze vyhovět žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Uvedl, že je povinností žadatele, aby všechny skutečnosti relevantní pro posouzení podané žádosti o osvobození od soudních poplatků nejen vyčerpávajícím způsobem vylíčil, ale též náležitě doložil. Žádosti o osvobození od soudních poplatků totiž nelze vyhovět nejen v těch případech, kdy aktuální poměry žadatele takovéto rozhodnutí neodůvodňují, nýbrž ani tehdy, pokud informace, které o svých poměrech žadatel soudu sdělil a doložil, pro svou neúplnost zmapovat jeho aktuální situaci neumožňují. Soud nemá povinnost dohledávat další údaje ze soudních spisů týkajících se sporů, jichž je žadatelka účastnicí, ani vyzývat žadatele k doplnění podkladů. Je zřejmé, že příjem žadatelky daný podporou v nezaměstnanosti nemůže postačit na výdaje, které uvádí. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně své poměry věrohodně nedoložila, je správný.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně d) včasné dovolání.
Dovolací soud si je vědom, že žalobkyně nebyla po podání projednávaného dovolání vyzvána, aby odstranila nedostatek povinného zastoupení, avšak z úřední činnosti je dovolacímu soudu známo, že v jiných věcech byla žalobkyně opakovaně ke splnění této podmínky vyzývána a žalobkyni je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Dovolací soud proto dospěl k závěru, že práva žalobkyně nebyla ohrožena, jelikož se jí takové poučení dostalo ve stejné procesní situaci v minulosti opakovaně.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro to, aby dovolatelce byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že informace o poměrech žalobkyně věrohodně neosvědčují naplnění předpokladů pro výjimečné přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá i dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2017

JUDr. František Ištvánek
předseda senátu