30 Cdo 167/2015
Datum rozhodnutí: 13.07.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



30 Cdo 167/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně Bidvest Czech Republic s.r.o., IČ 28234642, se sídlem v Kralupech nad Vltavou, V Růžovém údolí 553, zastoupené Mgr. Ivou Zothovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Lindleyova 2686/1, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 156 360 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 40/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2014, č. j. 70 Co 298/2014-105, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9 292,80 Kč k rukám Mgr. Ivy Zothové, advokátky, do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 7. dubna 2014, č. j. 10 C 40/2013-79, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 156 360 Kč s příslušenstvím. Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako náhrady škody, jež jí vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu soudní exekutorky, která žalobkyni jako oprávněné nevyplatila částky vymožené od povinných a nevyúčtovala zálohu přijatou od žalobkyně.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná včas podaným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. , odmítl.
Skutečnost, že exekutorka Mgr. Zuzana Bartošová jednala v úmyslu sama se obohatit, ze skutkových zjištění soudů neplyne.
Dovolatelka tedy konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění než odvolací soud, a její námitka proto přípustnost dovolání nemůže založit, neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení.
S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení (srov. § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 část věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř.), jež sestávají z odměny advokáta v částce 7 380 Kč [§ 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokáta stanovené paušální částkou 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 1 612,80 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 13. července 2015

JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu