30 Cdo 1633/2015
Datum rozhodnutí: 20.10.2015
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



30 Cdo 1633/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobce Ing. M. Š., proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 50 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 113/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2015, č. j. 35 Co 512/2014-68, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 11. 2014, č. j. 10 C 113/2013-62, jímž soud zastavil řízení o návrzích žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok I.) a nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok II.).
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č. j. 35 Co 157/2014-38, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 2. 2014, č. j. 10 C 113/2013-32, kterým soud zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 5. 6. 2014. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2014, č. j. 35 Co 306/2014-42, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 12. 2013, č. j. 10 C 113/2013-20, kterým soud odmítl žalobu. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 6. 8. 2014. Podáními ze dne 31. 7. 2014 a ze dne 2. 9. 2014 požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů v dovolacím řízení. Podání však nebyla zároveň dovoláními proti uvedeným usnesením. Dovolací řízení proti těmto usnesením tudíž nebyla zahájena.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že o návrhu žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů (ačkoliv ne přímo pro dovolací řízení) bylo již soudem pravomocně rozhodnuto. Řízení tak zastavil pro překážku věci rozsouzené. Ve vztahu k žádosti o osvobození od soudních poplatků soud prvního stupně uvedl, že není zřejmé, z čeho žalobce uspokojuje své životní potřeby. Žalobce pouze uvedl, že nemá žádné příjmy, výdaje má jako každý jiný člověk, dluhy však nemá žádné. Dále soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhá osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, která však dosud nebyla zahájena, neboť žalobce dovolání nepodal. Pokud žalobce hodlá proti výše uvedeným usnesením v budoucnu dovolání podat, bude toto učiněno opožděně. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že není splněna ani jedna z podmínek pro osvobození od soudních poplatků, neboť to neodůvodňují poměry účastníka a zároveň se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně plně ztotožnil.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce blanketením dovoláním ze dne 26. 3. 2015.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 5. 2015, č. j. 30 Cdo 1633/2015-84, dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení a zvolil si zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 11. 6. 2015. Na výzvu dovolatel nereagoval. Dne 7. 7. 2015 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání Mgr. J. V. s přiloženým rozhodnutím o určení advokáta podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Plná moc však Nejvyššímu soudu doručena nebyla.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
V daném případě se dovolací soud ztotožnil se závěrem soudů nižších stupňů, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, když dovolatel věrohodně nedoložil své majetkové poměry, tudíž nelze dospět k závěru, že by jeho poměry odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků. Dovolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudů nižších stupňů, že ze strany dovolatele jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud se dovolatel domáhá osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež nebylo zahájeno, přičemž již uplynula lhůta pro podání dovolání, je zjevné, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku.
Dovolací soud nepřihlížel k rozhodnutí o určení advokáta dle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., neboť to samo o sobě zastoupení dovolatele v dovolacím řízení nedokládá; listinou, způsobilou toto zastoupení (§ 241 o. s. ř.) osvědčit, je i zde plná moc (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2004, sp. zn. 20 Cdo 83/2003). V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. října 2015

JUDr. František Ištvánek
předseda senátu