30 Cdo 1568/2002
Datum rozhodnutí: 03.12.2002
Dotčené předpisy: § 246c předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 1568/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně D. K., proti žalovanému F. ř. v B., o daň z nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. 30 Ca 427/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně

ze dne 13. června 2002, č. j. 30 Ca 427/2001-25, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením v záhlaví označeným zastavil řízení, v němž se žalobkyně domáhala pokračování v řízení, jež tento soud již usnesením ze dne 24.4.2002, č.j. 30 Ca 427/2001-20, zastavil podle § 250d odst. 3 a § 250h odst. 2 o.s.ř., s odůvodněním, že správní soudnictví ve smyslu části páté o.s.ř. je řízením jednoinstančním, takže zákonem není určen žádný funkčně příslušný soud, který by mohl o stížnosti proti rozhodnutí soudu

ve správním soudnictví podle § 250d odst. 3 o.s.ř., tj. o zastavení řízení, jednat a rozhodnout. Chybějící funkční příslušnost soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 104 odst. 1 o.s.ř.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

V podání ze dne 27.6.2002 žalobkyně (dále dovolatelka) vyjadřuje nesouhlas se zastavením řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání dovolatelky nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V této věci ovšem nerozhodoval Krajský soud v Brně jako odvolací soud, nýbrž jako funkčně nepříslušný soud ve správním soudnictví. Předmětem řízení je v daném případě přezkoumání rozhodnutí označeného správního orgánu podle § 246 odst. 1 a § 247 a násl. o.s.ř. Pro toto rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů platí § 250j odst. 4 o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu) není přípustný opravný prostředek.

Pro rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů není zakotveno to, co o.s.ř. stanovil v § 250s pro rozhodování o opravných prostředcích ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, v nichž lze proti rozhodnutí krajského soudu podat odvolání, o němž rozhodne vrchní soud, proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud a proti pravomocnému rozhodnutí krajského nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud, o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.

V daném případě však dovolatelka uplatnila u Nejvyššího soudu ČR podání, jež směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, přičemž jde o rozhodnutí, proti němuž podle § 250j odst. 4 o.s.ř. není vůbec přípustný opravný prostředek, tedy ani dovolání.

Protože podle § 103 o.s.ř., použitelném podle § 243c odst. 1 o.s.ř. i pro řízení u dovolacího soudu, soud přihlíží kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci, nebylo možné, aby Nejvyšší soud přistoupil k projednávání dovolání podaného dovolatelkou proti rozhodnutí, u něhož občanský soudní řád výslovně nepřipouští podání jakéhokoli opravného prostředku (§ 250j odst. 4).

Pro tento nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než řízení o dovolatelčině dovolání zastavit (§ 246c a § 104 odst. 1 o.s.ř.).

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. prosince 2002

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu