30 Cdo 1514/2017
Datum rozhodnutí: 25.04.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.



30 Cdo 1514/2017


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 145/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2016, č. j. 30 Co 92/2016-21, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (dále jen odvolací soud ) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen soud prvního stupně ) ze dne 25. 1. 2016, č. j. 12 C 145/2015-14, kterým byla odmítnuta žaloba ze dne 15. 5. 2015, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 9 000 000 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 31. 8. 2016, č. j. 12 C 145/2015-32, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 11. 11. 2016, č. j. 30 Co 473/2016-39, proti kterému žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1517/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen o. s. ř. .
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Ačkoli nebyl žalobce vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle § 241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudem prvního stupně poučen v usnesení ze dne 12. 1. 2017, č. j. 12 C 145/2015-42, kterým byl žalobce vyzván, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení pro dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 11. 2016, č. j. 30 Co 473/2016-39. Nadto z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 25. dubna 2017

JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu