30 Cdo 1499/2005
Datum rozhodnutí: 15.07.2005
Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 243b odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 1499/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky ve věci dědictví po F. B., za účasti: 1) M. B., 2) Ing. M. B., vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp.zn. 26 D 225/2004-51, o dovolání M. B. a

Ing. M. B. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 29. dubna 2005, č.j. 18 Co 171/2005-59, takto:

Dovolání M. B. a Ing. M. B. se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 2.3.2005, č.j. 26 D 225/2004-51, Okresní soud v Chrudimi ustanovil Bc. M. H., znalcem z oboru ekonomika-ceny a odhady nemovitostí a tomuto znalci uložil, aby podal znalecký posudek ocenění členský práv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu Ch. spojených s užíváním bytu č. 8 v domě čp. 321 v L., D. ulice k datu úmrtí zůstavitele, tj. k 5.2.2004 (výrok I.); současně uložil M. B. a

Ing. M. B., aby znalci poskytli potřebnou součinnost k vypracování znaleckého posudku (výrok II.) a aby složili zálohu na zpracování znaleckého posudku, každý ve výši 1.500,- Kč (výrok III.).

K odvolání M. B. a Ing. M. B. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 29.4.2005, č.j. 18 Co 171/2005-59, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku III. potvrdil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali M. B. a Ing. M. B. dovolání (nesprávně označené jako odvolání).



Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé

[§ 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má

ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].

Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení § 235h odst. 1 věty druhé o.s.ř., ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu

na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních § 336m odst. 2 (§ 336n) a

v § 338za o.s.ř. (§ 238 a § 238a o.s.ř.).

Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§ 239 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo

v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka,

o zastavení řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení § 107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení § 92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 o.s.ř. [§ 239 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. [§ 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení § 107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení § 92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 o.s.ř. [§ 239 odst. 2 písm. b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení § 75a o.s.ř. [§ 239 odst. 3 o.s.ř.].

V posuzovaném případě M. B. a Ing. M. B. dovoláním napadají usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ukládající účastníkům řízení povinnost složit zálohu na náklady zpracování znaleckého posudku.

Přípustnost dovolání proti takovému usnesení podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že se nejedná o usnesení ve věci samé. Dovolání není v tomto případě přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože v taxativních výčtech těchto zákonných ustanovení není předmětné usnesení uvedeno.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání M. B. a Ing. M. B. směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání M. B. a Ing. M. B. podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. července 2005

JUDr. Roman Fiala, v.r.

předseda senátu