30 Cdo 133/2017
Datum rozhodnutí: 22.03.2017
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 2 o. s. ř.



30 Cdo 133/2017
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce L. N. , proti žalovaným 1) Mgr. V. M. , zastoupenému JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem, advokátem se sídlem v Otrokovicích, Náměstí 3. května 35, Otrokovice, PSČ 765 02, 2) Mgr. Z. D. , 3) Ing. M. M. , 4) Mgr. R. Z. , 5) Mgr. M. T. , 6) nprap. K. Č. , 7) plk. Mgr. P. L. , 8) plk. Mgr. V. K. , 9) por. Bc. J. G. , 10) plk. Mgr. B. K. , 11) Mgr. I. Ch. , 12) JUDr. J. K. , 13) JUDr. I. K. , a 14) plk. Mgr. J. T. , o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 3 300 000 Kč , vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 69/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. července 2015, č. j. 70 Co 167/2015-75, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobce se domáhá žalobou ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do svých osobnostních práv, který spatřuje v jednání žalovaných jako pracovníků příslušných úřadů, kterým úkladně zahlazovali kriminální jednání policisty PČR P. B. .
Okresní soud ve Zlíně (dále též soud prvního stupně ) usnesením ze dne 9. června 2015, č. j. 28 C 69/2015-57, zamítl žádost žalobce na osvobození od soudních poplatků a současně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně (dále též odvolací soud ) usnesením ze dne 27. července 2015, č. j. 70 Co 167/2015-75, usnesení soudu prvního stupně podle § 219 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že jde ze strany žalobce o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva vzhledem k institutu tzv. zákonné licence.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání, ve kterém požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. února 2016, č. j. 70 Co 3/2016-113, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. listopadu 2015, č. j. 28 C 69/2015-103, kterým soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Poté soud prvního stupně usnesením ze dne 19. prosince 2016, č. j. 28 C 69/2015-163, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta či notáře a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání ve lhůtě 15 dnů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. července 2015, č. j. 70 Co 167/2015-75. Současně jej upozornil, že pokud tuto podmínku dovolacího řízení nesplní, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo doručeno odvolateli dne 22. prosince 2016, avšak dovolatel do dnešního dne podmínku dovolacího řízení nesplnil, požádal pouze přípisem ze dne 3. 1. 2017 opětovně o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Při posuzování dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne ze dne 27. července 2015, č. j. 70 Co 167/2015-75, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Žalobce v předmětné věci uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo (srov. § 138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy spatřuje zásah do svých osobnostních práv v jednání žalovaných jako pracovníků příslušných úřadů. Za této situace proto odvolací soud opodstatněně vyhodnotil žalobu v dané věci, jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva vzhledem k institutu tzv. zákonné licence (srovnej Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2010 sp.zn. Cpjn 13/2007, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 54, ročník 2010). Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. března 2017

JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu