30 Cdo 1279/2014
Datum rozhodnutí: 30.07.2015
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1, 4 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 241a odst. 5 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



30 Cdo 1279/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce Ing. L. M. , zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 9 579 390 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 57/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2013, č. j. 68 Co 353/2013 - 105, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 20. 3. 2013, č. j. 16 C 57/2011 - 77, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 9 579 390 Kč s příslušenstvím. Uvedených částek se žalobce domáhal jako náhrady škody z důvodu tvrzených průtahů v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 98/2001 a u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 49 T 12/2000.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. , pro vady odmítl.
Žalobce nebyl při podání dovolání (elektronicky bez elektronického podpisu dne 10. 2. 2014) zastoupen advokátem (§ 241 o. s. ř.), přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by dovolatel měl právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).
Následně (dne 13. 2. 2014) bylo soudu doručeno poštou písemné podání (k přepravě předané dne 11. 2. 2014) sepsané (podepsané) přímo dovolatelem, k němuž byla připojena písemná plná moc dovolatele pro advokátku Mgr. Lucii Brusovou k zastupování v dovolacím řízení. Z obsahu plné moci vyplývá, právní zástupkyně dovolatele plnou moc přijímá a s podaným dovoláním se ztotožňuje.
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Podle § 241a odst. 5 o. s. ř. k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241, se nepřihlíží.
Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Důvodová zpráva k novele o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb.) k § 241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.
Z ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. vyplývá, že při dodatečném splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 5196/2014).
Vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99).
Advokát jako osoba práva znalá ví, že podle § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno advokátem, že ve smyslu § 241a odst. 5 o. s. ř. nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel, a že podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. může být dovolání o nezbytné obsahové náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Je tedy odpovědností advokáta, který přijímá zastoupení dovolatele pro dovolací řízení, aby v zákonné lhůtě sepsal dovolání obsahující nezbytné obsahové náležitosti uvedené v § 241b odst. 3 větě první o. s. ř. (ve vazbě na ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.).
Je-li dovolatel v řízení, byť na základě následně předložené plné moci, zastoupen advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř., není již dán důvod k tomu, aby byl soudem prvního stupně postupem podle § 241b o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. vyzýván k dodatečnému splnění podmínky uvedené v § 241 o. s. ř.
Protože k podání samotného dovolatele nelze podle § 241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet (přinejmenším v částech, v nichž vymezuje dovolací důvod a rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu), posuzované dovolání nesplňuje podmínku stanovenou v § 241b odst. 3 věty první o. s. ř., když ve lhůtě pro podání dovolání nebylo doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu.
Na tomto základě Nejvyšší soud dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 30. července 2015

JUDr. Pavel Simon
předseda senátu