30 Cdo 1275/2010
Datum rozhodnutí: 10.11.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




30 Cdo 1275/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. V. , zastoupeného JUDr. Martinem Korbařem, advokátem se sídlem v Praze 2, Kateřinská 522/21, proti žalovanému J. V. , zastoupenému JUDr. Věrou Rýdlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Dobronická 1257, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha západ pod sp. zn. 3 C 402/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. června 2009, č.j. 31 Co 204/2009-162, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360- Kč,- do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Korbaře, advokáta se sídlem v Praze 2, Kateřinská 522/21.

Stručné odůvodnění
(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již odvolací soud ), jímž byl ve věci samé podle § 219 o. s. ř. potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha západ ze dne 9. února 2009, č.j. 3 C 402/2007-125 [kterým bylo určeno, že označené pozemky byly ke dni úmrtí L. V., posledně bytem shodně s žalobcem (manželem) ve společném jmění jmenované a žalobce], podal žalovaný (prostřednictvím své advokátky) včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.
Nejvyšší soud České republiky (dále již Nejvyšší soud nebo dovolací soud ) ve své rozhodovací praxi konstantně zaujímá právní názor, že přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího osudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, jež je veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz , a dále publikované (s citovanou právní větou) v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck., pod . 5042].
Žalovaný dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) staví na polemice s právním posouzení věci odvolacím soudem (resp. oběma soudy), a kromě toho - jak je zřejmé z obsahu jeho podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) v dovolání (nepřípustně) uplatňuje okolnosti, jež se mají týkat vady, které má zatěžovat odvolací řízení a mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (deficit dokazování právně významných skutečností, v jehož důsledku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci). Žalovaný tedy tvrdí okolnosti, k nimž ovšem Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 3 části poslední věty za středníkem o. s. ř. nepřihlíží.
Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolacímu soudu nezbylo, než je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [ve smyslu § 5 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb., snížené na polovinu podle § 14 odst. 1 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1] a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20 % DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 10. listopadu 2011


JUDr. Pavel V r c h a, v. r.
předseda senátu