30 Cdo 1248/2012
Datum rozhodnutí: 30.05.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




30 Cdo 1248/2012



U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce M. V. , proti žalované České republice České správě sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 17/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2011, č.j. 1 Co 14/2011-222, takto:

Dovolání žalobce se odmítá. Stručné odůvodnění:
(§ 243c odst. 2 o.s.ř.)
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. prosince 2010, č.j. 23 C 17/2009-213, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu na řízení.
K odvolání žalobce proti tomuto usnesení Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. ledna 2011, č.j. 1 Co 14/2011-222, odvolání odmítl s odůvodněním, že výzva na zaplacení soudního poplatku není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 201 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), kterou by bylo možno napadnout odvoláním.
Proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dne 6. dubna 2011 odvolání , které Nejvyšší soud posoudil ve smyslu ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. jako dovolání. Dovolatel namítá vadu řízení, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť rozhodovaly vyloučené soudní osoby . Navrhuje, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou vymezeny v ustanoveních § 237 až § 239 o.s.ř.
V souzené věci dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku za řízení. Ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. však přípustnost dovolání proti takovémuto rozhodnutí neupravují, a tak ani nepředpokládají.
Protože v této věci tak není dána přípustnost dovolání, Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací s přihlédnutím k § 241b odst. 2 o.s.ř. dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení § 218 písm. c/ téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. května 2012

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu