30 Cdo 1135/2004
Datum rozhodnutí: 31.08.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 1135/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o dříve nezletilou M. K. a dříve nezletilou P. K., děti matky M. K., zastoupené advokátkou, a otce I. K., zastoupeného advokátkou, o úpravu rodičovské zodpovědnosti na dobu po rozvodu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. P 525/2001, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. listopadu 2003, č.j. 13 Co 638/2003-318, t a k t o :

I. Dovolání matky se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. listopadu 2003, č.j. 13 Co 638/2003-318 zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. března 2002, č.j.

P 525/2001-159 ve výrocích o úpravě výchovy dříve nezletilých M. a P. K. na dobu před i po rozvodu manželství rodičů a řízení v tomto ohledu zastavil. Dále zčásti změnil a zčásti potvrdil výroky rozsudku soudu prvního stupně ohledně výživného. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala matka včasné dovolání.

K uvedenému dovolání matky nebylo ostatními účastníky podáno vyjádření.

Dovolání matky není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je upravena v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. však dovolání podle již uvedeného předchozího odstavce není přípustné ve věcech, upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Z uvedeného je zřejmé, že v označené věci bylo soudy obou stupňů rozhodováno v otázce upravené zákonem o rodině (aniž by šlo o některou ze zákonem vymezených výjimek). Proto není v této věci proti rozsudku odvolacího soudu s přihlédnutím

ke zmíněnému ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. dovolání přípustné. Za tohoto stavu tedy Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání matky jako nepřípustné odmítl (243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5

ve spojení s § 224 odst. 1 , § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy dovolání matky bylo sice odmítnuto, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu