30 Cdo 1054/2001
Datum rozhodnutí: 18.07.2001
Dotčené předpisy:




30 Cdo 1054/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Karla Podolky ve věci nezl. M. S., zastoupeného Okresním úřadem v B. jako opatrovníkem, syna T. S., proti odpůrci V. S., o určení otcovství a úhradu osobních potřeb, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 4 C 1546/99, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. července 2000, č. j. 44 Nc 451/2000 - 61, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně shora označeným usnesením rozhodl tak, že návrh (odpůrce) na opravu odůvodnění (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 1999, č. j. 44 Nc 140/99 - 10), se zamítá.

Odpůrce napadá toto usnesení podáním, označeným jako dovolání a domáhá se změny či vypuštění podle jeho názoru nepravdivé formulace z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 1999, č. j. 44 Nc 140/99-10, znějící když ten napsal svého času stížnost obsahující invektivy proti soudcům Okresního sodu ve Vyškově", kterou chápe jako špinící jeho jméno.

Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen o. s. ř.").

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Usnesení Krajského soudu v Brně, které odpůrce napadl dovoláním, však takovým rozhodnutím není, protože mu nepředcházelo žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním. Rozhodnutím odvolacího soudu ve smyslu cit. zák. ustanovení ostatně nebylo ani usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 1999, č. j. 44 Nc 140/99-10, jehož opravy odůvodnění se návrhem ze dne 13. 12. 1999, resp. 4. 2. 2000 odpůrce domáhal. Posledně cit. usnesením rozhodl krajský soud o vyloučení, resp. nevyloučení soudců Okresního soudu ve Vyškově a o přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi. Podle ust. § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud a podle ust. § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci jinému soudu, rozhodne nejblíže společně nadřízený soud.

Pojem nadřízený soud" ( nejblíže společně nadřízený soud"), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem odvolací soud" jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8 pro rok 1996 pod pořadovým číslem 48). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, případně též o přikázání věci jinému soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí rovněž žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo lze napadnout odvoláním, nepředchází.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, věty první, o. s. ř., neboť odpůrce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a matce nezletilého navrhovatele v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. července 2001

JUDr. Juraj M a l i k , v. r.

předseda senátu